Procházejte se českou přírodou s otevřenýma očima. Louky a háje ukrývají rostliny, které příznivě působí na naše zdraví. Které to jsou?
1. Bez černý (Sambucus nigra)
Má přezdívku „Pánbožkova apatieka“ nebo „Lékárna chudých“. Obsahuje totiž mnoho bioaktivních léčivých látek a vitamínů, proto je její ozdravný účinek jedním z nejširších ze všech našich léčivých rostlin. Germánská mytologie nás vybízí, abychom před ní poklekli a poklonili se.
Sklizeň: Léčivá síla je ukryta v květinách a také v jejích mírně jedovatých plodech a listech. Na jaře sbíráme rozkvetlá soukvětí plná zlatožlutého pylu. Sušíme je volně rozložené na sítu nebo zavěšené na provázku.
Použití: Působí imunostimulačně, protizánětlivě, detoxikačně, potopudně, proti horečce a odvodňují. Pomáhají léčit všechny problémy s dýchacími cestami, chřipky, angíny či záněty dutin. Celkově posilují organismus. Mírně jedovaté listy používáme zvenčí ve formě obkladů na bolestivé a zanícené klouby a na končetiny postižené revmatismem. Zpracováváme i plody, jed se rozloží po 20minutovém povaření.
2. Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)
Jedná se o běžný keř luk a okrajů lesů. Dá se použít také do tvarovaných či volných živých plotů.
Sklizeň: Sbíráme společně listy a květiny v době kvetení a na podzim dozrálé plody. Suší se ve stínu maximálně do 40 °C.
Použití: Užívá se pouze krátkodobě a opatrně. Výrazně stimuluje krevní oběh a srdeční sval, upravuje krevní tlak. Zlepšuje průchodnost cév a tepen. Zklidňuje srdeční neurózu, působí jako prevence infarktu a jako podpůrné léčivo po jeho překonání. Významně zvyšuje cirkulaci krve ve věnčitých tepnách. Dobře účinkuje také při srdečních arytmiích a zhoršené cirkulaci krve v mozku. Pozitivně působí na uklidnění nervové soustavy, pomáhá při nespavosti, zmírňuje nepříjemné stavy v klimakteriu. Je důležitý při doléčování infekcí.
3. Lípa malolistá (Tilia cordata)
Lípa, naše původní dřevina je nejen léčivá, ale také velmi medonosná. Považujeme ji za strom Slovanů a zřejmě i proto se často vysazuje jako památný strom.
Sklizeň: Sbíráme květ s blanitým listenem a sušíme při teplotě 35 °C.
Použití: Léčí nemoci horních cest dýchacích a napomáhá vykašlávání. Má imunostimulační účinek. Podporuje pocení, čímž pomáhá snižovat teplotu. S léčebnou kúrou začneme hned při prvních příznacích, a to pitím teplých nálevů, lipovou lázní nohou, po které si na ještě mokré nohy navlečeme vyhřáté ponožky a v posteli se vypotíme. Zklidňuje a uspává. Na kůži, pleť a zanícené a unavené oči se používají čajové utišující obklady. Při migréně dobře účinkuje lipová koupel.
4. Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Poměrně běžná rostlina našich luk s menšími žlutými květenstvími. Zda je to opravdu ona, si ověříme tak, že se na lístek podíváme proti světlu. Pokud na něm uvidíme tečky, jedná se o tento druh.
Sklizeň: Sbíráme kvetoucí nať dlouhou 20 – 30 cm bez dřevnatých částí. Sušíme ji ve stínu při 35 °C, volně uloženou nebo zavěšenou dolů v malých svazcích. Pozor dáme při uskladnění, lehce vlhne a plesniví.
Použití: Je nejdůležitějším a nejúčinnějším přírodním antidepresivem. Používáme je při neklidu a úzkostech, poruchách spánku a při duševní skleslosti či propracovanosti. Pomáhá při neuralgických bolestech v oblasti obličeje, při zánětech periferního nervstva. Využívá se i při rehabilitaci po mozkových příhodách. Má silné protizánětlivé účinky a podporuje metabolismus. Vyvolává však i tzv. fotosenzibilaci pokožky na UV záření, proto se v průběhu léčby vyhýbáme pobytu na slunci.
5. Mateřídouška (Thymus serpyllum)
Nízkorostoucí rostlinka našich luk se vyznačuje intenzivní vůní.
Sklizeň: Na začátku kvetení stříháme nať bez dřevnatých částí. Suší se ve stínu při 35 °C.
Použití: Vnitřně se užívá při kataru průdušek a kašli. Pomáhá také při nechutenství, průjmech a při bolestech hlavy a nespavosti. Zevně se používá při masážích jako tinktura nebo olej k posílení při obrně, mrtvici, svalové slabosti, revmatismu, podvrtnutí či při dekubitu. Odvar do koupele pomáhá hojit zanícené rány a kožní ekzémy. Nálev čistí i zvláčňuje pleť a můžeme jej užívat také jako kloktadlo ústní dutiny a hrdla. Neužívá se v těhotenství.
6. Růže šípková (Rosa canina)
Tento pichlavý keř se dokáže velmi rychle šířit a intenzivně roste, proto v běžné zahradě není příliš vítaná.
Sklizeň: Sbíráme plody, tedy šípky tohoto i mnoha dalších druhů, které jsou typické vysokým obsahem vitamínu C, a to od 750 až do 3 000 mg % s příměsí dalších bioaktivních látek. Vlivem přítomných ochranných látek je vitamín C velmi stálý a mimořádně účinný, a to až 5krát více než syntetický vitamín. Plody sklízíme po úplném dozrání, dokud ještě nejsou namrzlé, a sušíme při teplotě maximálně 40 °C.
Použití: Šipky používáme při horečkách, nachlazení, chřipce, infekcích, únavě. Jsou potopudné a močopudné. Pomáhají při zánětech urogenitálního traktu, při ledvinovém písku. Význam mají i při zpevňování žilní stěny. Zlepšují vstřebávání železa a brzdí vývoj aterosklerózy.
Galerie ke článku
Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: iStock
Zdroj: časopis Zahrada
