Luštěniny si pro obsah bílkovin i jiných prospěšných látek zaslouží lepší postavení v našem jídelníčku. Víte, že z půdy nejen berou, ale také obohacují? Toto jsou základní dva důvody, proč je pěstovat.
Donedávna jsme na zahrádkách ze skupiny luštěnin pěstovali především hrách a fazole, občas bob. Úspěšně pěstovat však můžeme i sóju fazolovou, bob, cizrnu beraní, méně známou vignu čínskou či dokonce čočku.
Nároky na pěstování všech zmíněných jsou v podstatě stejné, akorát termín výsevu může být odlišný. Vybíráme slunečné stanoviště, půdu s dostatkem živin, ale nepřehnojenou.
Dusík získávají ze vzduchu díky buldotvorným bakteriím
Luštěniny obecně můžeme zařadit do třetí či čtvrté tratě. Je to docela logické, protože část živin, konkrétně dusíku, nezískávají z půdy, ale ze vzduchu, a to díky hrčkotvorným bakteriím, které žijí na jejich kořenech a vytvářejí na nich typické bulky. Navíc získaný dusík řetězu do bílkovin v semenech, což je pro tuto skupinu typické.
A něco z dusíkatých sloučenin po nich zůstane iv půdě. Hrčkotvorným bakteriím se daří v provzdušněných půdách při současném dostatku vláhy, tehdy se bulky tvoří nejen na kořenech pod povrchem půdy, ale i na těch, které jsou uloženy hlouběji. Velkopěstitelé dokonce semena před výsevem „očkují“ těmito bakteriemi, čímž zajistí rychlejší a intenzivnější poutání vzdušného dusíku a kvalitnější semena.
Výsev podle druhu od jara až do léta
Luštěniny se podle druhu vysévají od jara až do začátku léta, některé i opakovaně kvůli prodloužení sklizně, především to platí pro hrách a keříčkové fazole. Poslední výsev by měl být naplánován nejpozději na začátek července, aby lusky stačily dozrát do konzumní délky.
Fazole, vigna a cizrna jsou na rozdíl od hrachu náročné na teplo, proto s výsevem čekáme na druhou polovinu května až na červen, kdy je dostatečně vyhřátá země a je jistota, že semena v zemi neshnijí, ale rychle vyklíčí.
Jednotlivé druhy nevyséváme po sobě 3 – 4 roky, zařadíme je do plánu střídání plodin.
Hrách
Z luštěnin ho vyséváme jako první, obzvláště rané odrůdy řekněme od března. Časné odrůdy však můžeme zkusit vysévat i od poloviny července pro podzimní sklizeň. Zatímco kdysi patřil hrách k typickým jarním plodinám, dnes už jsou vyšlechtěny i letní odrůdy.
Při výběru semen kromě termínu výsadby dáme pozor i na výšku rostlin, ty výše, které dorůstají 1 až 1,5 m, vyžadují při pěstování oporu, jinak poléhají po zemi a lusky se nejen špiní, ale mohou i nahnívat. Bez opory lze pěstovat nízké odrůdy dorůstající kolem 50 – 60 cm.
Velkou zajímavostí je česká odrůda Kudrnáč, která má listy přeměněné na úponky a rostliny se tak vzájemně podpírají. Jako opora lze použít například suché větve broskví, ale i provázky natažené na tyčích, sítě na okurky a podobně.
Hrách do řádků vyséváme do hloubky asi 3 cm na vzdálenost jednotlivých zrn 5 – 10 cm. Vysévat můžeme i opakovaně s odstupem asi dvou týdnů, prodloužíme si tak období sklizně. Hrách má obecně krátké vegetační období.
Fazole
Fazole můžeme pěstovat keříčkový, s výškou do přibližně 40 cm, a tyčkový, s výškou i více než 2m. V obou případech jsou na výběr odrůdy se zelenými, žlutými a fialovými lusky. Pěstovanější keříčkové odrůdy mají kratší vegetační období. Proto má smysl vysévat je opakovaně. V porovnání s tyčkovými jsou sice méně výnosné, ale nepotřebují oporu.
Tyčkové odrůdy mají delší vegetační období a sklizeň je rozložena na delší dobu. Pro úspěšný růst a vývoj potřebují pevné opory, buď drátěnou konstrukci nebo tyče. Při výběru semen také zohledníme, zda plánujeme sklízet zejména lusky za zelena, které mají křehkou slupku bez tvrdých vláken a dají i dobře mrazit, nebo chceme přednostně vypěstovat fazolová semena na uskladnění.
Zelené lusky sklízíme postupně podle termínu výsevu, a to přibližně od poloviny července do poloviny září. Konzumní zralost posuzujeme při jejich rozlomení. Ve správné zralosti je lom hladký, kolmý, bez vláken a pergamenu.
Když pěstujeme fazole na semena, lusky sklízíme postupně, jak usychají. Uschlé lusky nenecháváme na rostlině příliš dlouho, zvyknou se otevírat a semena vypadají. Keříčkové odrůdy vyséváme do řádků vzdálených od sebe 40 – 50 cm a v řádcích 25 – 30 cm od sebe po třech až čtyřech semenech. Tyčkové fazole vyséváme do hnízd přímo k připraveným jehlanovitým konstrukcím z tyčí o výšce alespoň 250 cm.
Vigna čínská
Jde o rostlinu podobnou fazolím, říkají se jí i čínské fazole. Vytváří tenké, ale dlouhé lusky, 40 – 100 cm. Pro svůj růst potřebuje oporu vysokou alespoň 2m.
Semena vyséváme do hloubky asi 3 cm, nejlépe přibližně od poloviny května až začátkem června, kdy je již dostatečně vyhřátá země a osivo velmi rychle a dobře klíčí. Do sponu 40×40 cm dáváme na jedno místo po dvě semena. Během vegetace rostliny poměrně rychle rostou. V kuchyni využíváme lusky i zralá semena.
Sója
Jedná se o jednoletou luštěninu keříčkovitého typu. Rostlina je silně ochlupená. Na Slovensku se sice pěstuje zřídka, ale už asi 100 let. Na jedné rostlině se tvoří 20 – 40 lusků o délce 25 – 70 mm. Počet kulatých nebo oválných semen ve lusku je 1 – 4.
Vyséváme ji koncem dubna až začátkem května do sponu cca 50 × 10 cm a do hloubky 3 – 5 cm. Za příznivých teplotních a vlhkostních podmínek vzchází za 10 – 12 dní. Dozrává koncem srpna a v první polovině září, ve vyšších a chladnějších polohách později. Sklízíme ji v plné zralosti, když listy žloutnou, usychají a opadávají.
Cizrna beraní
Cizrna je známý také pod přezdívkou římský hrách. Jedná se o jednoletou teplomilnou luštěninu s pevným, nepoléhavým stonkem. Lusk obsahuje 1 – 2 zrna smetanové barvy, která jsou o něco větší než hrách. Vegetační období je přibližně 130 dní.
Obvyklý výsev u nás je v první polovině dubna do sponu 30×5 cm do hloubky kolem 5 cm. Lusky sklízíme postupně, jak usychají, jinak se otevírají a semena mohou vypadávat.
Bob
Bob vyséváme od začátku března do května do sponu 50 × 20 cm a do hloubky 4 – 8 cm. Při dosažení výšky rostliny 10 – 15 cm je okopáváme a přihrnujeme půdou. Porost udržujeme bez plevelů a podle potřeby jej zavlažujeme.
Když jsou rostliny dostatečně rozkvetlé, zaštípneme vrcholec, což podpoří zrání semen a omezí napadání bobu mšicí makovou, která upřednostňuje mladé vrcholce rostlin. Zelené lusky při brzkém pěstování sklízíme již od června, nezralá semena v srpnu a zralá semena koncem srpna a později.
Čočka
Kdo rád pěstuje a zkouší málo pěstované plodiny, může sáhnout i po čočce. Dorůstá do výšky přibližně 50 cm a mírně poléhá. Je teplomilná a u nás se jí daří v teplých oblastech.
Lusk diskovitého tvaru obsahuje obvykle 1 – 2 semena. Vysévá se koncem dubna až začátkem května do sponu 15 × 25 cm a do hloubky 3 – 4 cm.
Galerie ke článku
Text: Ing. Monika Felixová
Foto: iStock, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada
