Velké množství hmyzu na jaře vychází ze svých úkrytů. A tam, kde je dostatek nabídky potravy, zákonitě přicházejí i hladoví predátoři – vlaštovky a bělořítky.
Vlaštovky (Hirundo rustica) a bělořítky (Delichon urbicum)
Oba druhy ptáků, vlaštovka obecná a bělořítka obecná, mají společného množství vlastností. Jsou to stěhovavé druhy a koncem léta houfně odlétají z našeho území do daleké jižní Afriky, kde přečkávají zimu. Následně letí na sever a svou migrací kopírují příchod jara napříč jižní Evropou, dokud nedorazí na Slovensko. V závislosti na podmínkách v konkrétním roce se tak děje v březnu až červnu.
Jsou to téměř výlučně hmyzožraví ptáci a tak si příchod v chladném období nemohou dovolit, protože by skončili o hladu. I po několika tisících kilometrů dlouhém létě jsou schopny se vrátit k místu, kde se vylíhli, nebo kde naposledy hnízdili. Podaří se to jen části z těch, které se na migraci vydaly na konci loňského léta. Kromě přirozených predátorů v Africe jsou bohužel terčem střelců v zemích podél migrační trasy a v mnoha zemích jižní Evropy se stále považují za pochoutku.
Vracejí se „domů“
Ihned po příletu se pokoušejí najít si místo, kde by mohli vybudovat svá charakteristická hnízda. Pokud jejich původní hnízdo z předchozí sezóny zůstalo neporušeno, vracejí se do něj. Původně tito ptáci hnízdili na skalních skalách, ale postupně si zvykli na přítomnost člověka a začali hnízdit v naší blízkosti. Kromě lidských obydlí vhodných pro stavbu hnízd je zlákala zejména přítomnost velkého množství hmyzu spojená s chovem hospodářských zvířat.
Oba druhy si hnízda budují z hliněných kuliček smíchaných se slinami. Konstrukčně se však liší. Zatímco vlaštovka vytváří otevřené hnízdo ve tvaru půlkoule, bělořítka buduje uzavřené hnízdo s malým otvorem, do kterého vlétá. Jakmile je hnízdo připraveno, samice do něj kladou čtyři až šest vajíček. Po dvou týdnech inkubace se líhnou mláďata.
Uloví více než samy váží
Rodiče živí svá mláďata hmyzem, který chytají za letu. Podobně za letu pijí i vodu. V závislosti na počtu mláďat v hnízdě je krmí v průměru až 440krát denně. V tomto tempu dokáží ulovit za den více hmyzu, než sami váží. V regulaci létajícího hmyzu tak mají nenahraditelnou roli.
Ptáci i jejich hnízda chráníme, jsou chráněni
V posledních letech mnozí z nás jistě pozorují významný pokles vlaštovek i bělořítek v naší přírodě. Vlivuje na to množství faktorů.
Jeden z nejvýznamnějších je, že jsme postupně významně upustili od chovu vlastních hospodářských zvířat. To způsobuje pokles stavů létajícího hmyzu v okolí našich příbytků. Zároveň populace hmyzu jako takového klesají napříč Evropou vlivem chemizace prostředí, globálního oteplování a degradace stanovišť. Důsledkem toho nejsou tyto ptáky často schopni najít dostatek potravy pro všechna mláďata, případně nedokážou nabrat dostatek energie před odletem do Afriky.
Aby toho nebylo málo, ještě iv této, pro ptáky náročné situaci, se mezi námi najdou lidé, kteří shazují již vybudovaná ptačí hnízda, v horším případě už is potomstvem. Je třeba připomenout, že takový čin je protizákonný, jelikož všechny původní druhy ptáků jsou v naší přírodě chráněny.
Lidé tak činí z několika důvodů, převážně z hygienických. Najdou se však i tací, kteří ničí hnízda úmyslně už jen z principu, že tak činily i jejich rodiče či prarodiče, ale v konečném důsledku jejich samotné argumenty, proč tak dělají, stojí na velmi křehkých základech. A to je v případě tak užitečných tvorů velká škoda.
Rady biologa, jak je přivítat v zahradě
- V žádném případě neodstraňujeme již vyhotovená hnízda. Nejenže bychom jednali protizákonně, ale mohli bychom zničit již nakladená vajíčka, případně vylíhnutá mláďata.
- Je-li hnízdění těchto ptáků pro nás nežádoucípokusme se je předem odradit instalací zábran proti hnízdění, lesknoucích se předmětů nebo maketami dravců.
- Dobrou možností je také zakoupení uměle vytvořených hnízdkterá zavěsíme na místa, která nám nevadí, a tak je „přinutíme“ přestěhovat se z míst, kde nám jejich hnízdění nevyhovuje (například přímo nad terasou).
- Pokud je hnízdo přece jen vytvořeno na místě, kde by nám překážel trus, instalujeme pod něj lehkou desku ve vodorovné rovině, která jej zachytí.
- Instalací uměle vytvořených hnízd také můžeme přilákat ptáky k hnízdění k nám do zahrady.
- Zajistíme, aby k hnízdům a jejich blízkosti neměly přístup kočky a kuny. Mnohé volně žijící kočky zabijí ročně desítky ptáků a významně se podílejí na zmenšování jejich populace.
- V době hnízdění se snažíme vyvarovat používání pesticidůabychom nenarušili vývoj ptáčat způsobený nedostatkem hmyzu.
Galerie ke článku
Text: Mgr. Adrián Purkart
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada
