Podzimní období je výborné pro výsadbu ovocných dřevin. Zkušený ovocnář Martin Stanko rozebírá téma pěstování kompaktních a zakrslých odrůd vhodných pro menší zahrady.
Při přemýšlení nad tím, jaké ovoce bychom na zahradě měli rádi – a je jedno, zda vysazujeme novou zahradu, nebo doplňujeme starší –, by mělo být prioritou, co vlastně od odrůdy nebo ovocného druhu očekáváme. Když máme malou zahradu a chceme v ní pěstovat ovocné stromky kvůli vlastní spotřebě, kromě výsadby menších forem nemáme mnoho možností.
První, o co se zajímáme, je velikost stromku o 10, případně 20 let po výsadbě. Na etiketách visících na prodávaných dřevinách je uváděna většinou velikost o 10 let. Tento údaj však není zcela výstižný, protože stromy po 10 letech nepřestanou růst a mohou mít časem dvoj- až trojnásobnou velikost než na etiketě, proto pozor na to.
Výběr správného podnože
Velikost i celkovou vitalitu ovocného stromku ve velké míře ovlivňuje podnož. Tak jako odrůda, i podnože jsou pomalu, středně a rychle rostoucí. Můžeme se setkat s kombinací zakrnělé nebo pomalu rostoucí podnož + normálně rostoucí odrůda (růst zpomalí podnož), další možností je středně rostoucí podnož + zakrslá, kompaktně nebo převisle rostoucí odrůda a poslední možností je použití zakrslé podnože a zakrslé odrůdy.
Myslím si, že první a druhá možnost jsou lepší volbou. Nevýhodou třetí zmiňované, která je nejmenší a nejprve vstupuje do plodnosti, je v porovnání s ostatními nejkratší životnost.
Podnože pro menší stromky
Na našich zahradách můžeme pěstovat menší formy hrušek, ať už klasických, nebo asijských, na podnoži kdoule, jabloně na zakrslých podnožích ze skupiny M-, třešně na zakrslých podnožích Gisela 4 a 5, švestky na podnoži St. Julien nebo Wawit, meruňky na podnoži St. Julien nebo Wawit, broskve a mandle na podnoži GF-677 a jiné.
Zásady pěstování menších forem stromků
Stromečky můžeme pěstovat ve volné půdě, což je určitě lepší, nebo v květináčích. Platí, že musíme zajistit přiměřenou zálivku, to znamená nepromáčet ani nenechávat přesušené. V chladnějším období doporučuji zalévat 1 až 2krát týdně, v teplém období 3krát týdně, vždy s minimální mezerou jeden den.
Další, co je důležité dodržet při menších formách stromků, je redukce množství plodů – probírka. Platí zásada, že na jeden plod, například jablíčko, potřebujeme minimálně 25 listů. To nejednou znamená, že při první větší úrodě musíme v červnu snížit počet plodů na 1/3 až 1/5 počtu na začátku vegetace. Tím prodloužíme život stromku a každý rok budeme mít pěkné plody (vyhneme se tzv. střídavé plodnosti, kdy stromek plodí každý druhý až třetí rok).
Sloupovité odrůdy a formy
Co se sloupovitých forem stromků týče, geneticky jsou zafixovány jen jabloně. První odrůdou a rodičem dalších je ‚McIntosh Wijcik‘. Z něj byly vyšlechtěny desítky odrůd, ať už letní, podzimní nebo zimní.
U hrušek se jedná o výběr odrůd s úzkým charakterem růstu, které časem vytvářejí korunku ve tvaru užšího vajíčka. Typické odrůdy jsou ‚Condo‘, ‚Saphira‘, ‚Decora‘, ‚Obelisk‘ a jiné.
U peckovin je to složitější. Jisté je, že dosud neexistuje žádná pravá sloupovitá odrůda. Jako menší můžeme pěstovat vybrané odrůdy s přirozeně užší korunkou, například u třešní ‚Victoria‘ nebo ‚Sylvia‘. Časem vytvářejí korunku ve tvaru vajíčka.
Pokud chceme vytvarovat užší korunku než přirozenou, musíme využívat řez na vnitřní poupě. U švestek podobně rostou odrůdy ‚Imperiale‘ a ‚Fruca‘, u meruňek ‚Golden Sun‘, u broskví například ‚Fastigiata‘.
Pěstování kompaktních odrůd
Kromě sloupovitých existují kompaktní odrůdy, které přirozeně tvoří malé korunky. Dají se pěstovat i v květináči, i když je samozřejmě vhodnější pěstování ve volné půdě. Z jabloní je to například ‚Delegrina‘, z hrušek ‚Mini Pear‘, z broskví ‚Honey Gold‘, červenolistá ‚Crimson Bonfire‘ az nektarinek například ‚Rubis‘. Na trh díky šlechtitelské práci přicházejí i další zakrslé ovocné dřeviny.
Při jejich pěstování v nádobě platí několik zásad. Zvolíme přiměřenou velikost květináče, neboli například nikdy nesázíme malou rostlinu do velkého květináče, ale začínáme například s objemem 5 litrů a postupně jej zvětšujeme.
Substrát volíme takový, který má minimálně třetinu složenou z hrubší vláknité rašeliny nebo kokosového vlákna, dalšími složkami jsou klasická rašelina, ušlechtilé jíly, například bentonit, perlit a podobně. Každá z nich napomáhá lepšímu hospodaření s vodou a živinami. Substrát můžeme přelít mykorizními houbami vhodnými pro ovocné dřeviny. Stromečky poléváme, ale nepřeléváme.
