Nádech sluneční exotiky vnese do světlých interiérů pokojová rostlina juka se špičatými až architektonicky uspořádanými listy.
Jako pokojovou rostlinu pěstujeme druh juka obrovská (Yucca gigantea, syn. elephantipes). Typické jsou pro ni špičaté, jemně kožovité a dlouhé listy vyrůstající z pevného, poměrně hrubého a přísně sloupovitého kmínku.
Je dostupná v mnoha velikostech, podle čehož ji umíme napasovat do různých místností. Malé rostliny zkrášlí byť i pracovní stůl, střední komodu a vysoké s výškou téměř po strop sluneční kouty.
Původ a pěstování juky
Juka pochází ze suchých, sluncem rozpálených oblastí východního Mexika a Střední Ameriky. Druhové jméno části latinského názvu „elephantipes“ však získala z podobnosti hrubého kmene sloní noze.
Ať už malá, nebo velká, juka je více nápadná než decentní pokojovka. Dokáže oživit a odlehčit atmosféru v dostatečně světlé místnosti. Slunečné stanoviště je podmínkou pro úspěšný růst, dobrý vývoj a krásně zelenou barvu listů.
V létě ji můžeme letnit například na balkoně, pozor však, aby si přivykla na přímé sluneční záření, vykládáme ji ven postupně.
Na rozdíl od jiných druhů júk tato nemá na listech pichlavé konce a ostré hrany, a tak ji bez obav, že by nás popíchala nebo nechtěně pořezala, můžeme pěstovat v interiéru. Jak listy stárnou, odspodu usychají. Zároveň roste i nový tenký stonek, přičemž výška hrubého kmínku se již nemění. Velké rostliny mohou v dobrých podmínkách dosáhnout časem i stropu.
Pro její pěstování je ideální substrát pro pokojové rostliny, do kterého přidáme perlit pro zlepšení propustnosti vody. Hlavní překážkou dobrého růstu jsou totiž příliš vlhké kořeny, což může vést k jejich odhnívání a odumření rostliny.
Tip
Při volbě rostliny myslíme i na to, že tlusté sloupovité stonky už nerostou do výšky, růst bude jen zelená část. Když máme v květinářství nebo v zahradním centru možnost, u vybrané rostliny zkontrolujeme dotykem hrubý stonek, musí být tvrdá. Pokud cítíme jistou měkkost, může to znamenat nahnívání, které se na listech projevuje se zpožděním.
Jak pečovat o juku
Vyžaduje slunečné stanoviště, kam v létě proniká přes okna východní nebo západní slunce. Během zimy ji přeneseme k jižně orientovaným oknům.
Zálivka
Na jaře a během léta ji zaléváme vždy, když povrch substrátu zcela vyschne, na podzim a v zimě snížíme množství obvyklé zálivky. Na jaře a na podzim přidáme do zálivkové vody tekuté hnojivo pro pokojové rostliny ozdobné listem. Po zalití nemá v podmisce zůstat stát voda.
Rostlinu přiběžně čas od času otáčíme za sluncem, jinak bude nový kmínek křivý. Uschlé listy odstřihneme těsně u kmínku a vyhodíme.
Řez výhonků
Běžně ji neřežeme, avšak když bude její nová část pro naše potřeby příliš vysoká, můžeme ji seříznout několik centimetrů nad hrubým kmínkem. Odříznutý výhonek nařežeme na kratší, cca 15 cm dlouhé části a umístíme do vody, kde obvykle zakoření, ačkoli to může trvat dlouho.
Starou, ale jinak zdravou rostlinu nevyhazujeme, počkáme si několik týdnů až měsíců na nové rašení z tenčího stonku. Když je rostlina bez listů, omezíme zálivku.
Jak prosadit juku
Přesazujeme ji do o něco větší nádoby, jen uvidíme-li, že její kořeny začínají vyrůstat ven přes dno květináče.
1. Kořenový bal
Rostlinu opatrně položíme na bok, kořenový bal se tak snáze uvolní z květináče. Vyjmeme ho a pomocí prstů jemně rozvolníme kořeny na spodku a po obvodu, lépe se rozloží a uchytí v nové nádobě. Nový květináč má být jen o něco větší než původní.
2. Příprava květináče
Na dno květináče nasypeme trochu propustného substrátu smíchaného s perlitem. Výšku vrstvy přizpůsobíme tak, aby vložená rostlina byla ve výsledku ve stejné úrovni substrátu, jako byla i předtím. Vložíme rostlinu, doplníme substrát a jemně upěchujeme. Vydatně zalijeme.
