K magii léta a přírody patří nespočet krás, ale jen máloco má takové kouzlo jako svítící broučky. Běžně se jim říká svatojánské mušky, ale odborně se nazývají svítivky.
Na Slovensku žijí tři druhy světlušek nebo odborně svítivek: svítivka svatojánská (Lampyris noctiluca), svítivka menší (Lamprohiza splendidula) a svítivka Phosphaenus hemipterus.
Tento hmyz fascinuje děti i dospělé a můžeme ho potkat na okrajích lesů, na loukách, v hájích, ale také v zahradách či parcích. Přestože se vyskytuje i na našem území, není příliš rozšířen a upřednostňuje čisté a nenarušené části přírody. O to výjimečnější je setkání s ním.
Kdy je můžeme pozorovat?
Světlušky jsou aktivní během letních večerů, kdy světélkují zejména dospělé jedince, pomálu i larvy. Nejvýraznější jsou samičky, které jsou nelétavé. Vybírají si vyvýšené pozice na rostlinách, jako jsou stébla trav a lučních rostlin, a obloukovitě ohýbají svítící zadečky, aby už z dálky přilákaly samce.
Samečci, vybavení křídly, přelétávají krajinou a spouští se k páření chtivým samičkám. Toto působivé divadlo předvádějí od června do září.
Životní cyklus svítivky
Dospělí jedinci žijí jen několik dní a zaměřují se zejména na zplození potomstva. Životní cyklus světlušek zahrnuje několik stadií: larvy se pětkrát svlékají, poté se zakuklí a následně se vylíhnou jako dospělé. Larvy žijí v zemi, jsou dravé a živí se zejména měkkýši. Energii, kterou nasbírali během vývoje, spotřebují dospělí jedinci.
Dospělí samečci mají 10 až 12 mm, jsou hnědí, mají ploché tělo a krovky, hlavička je ukryta pod štítovitým krunýřem. Samičky jsou větší, mají od 15 do 21 mm, ale podobají se larvy, protože nemají krovky. Během dne se skrývají v zemi. Mají však výrazně větší plošky s jasnějším světlem.
Zatímco samečci mají své „reflektory“ jen na jednom – sedmém – kroužku článků na bříšku, samičky na šestém, sedmém a osmém. Obvykle se tato romantická světélka zažínají kolem 22. hodiny a magická show trvá do 01. hodiny.
Jak vytvářejí světlo?
Ve světě žije kolem 2000 druhů světlušek. Navíc nejsou jediným broukem, který dokáže pomocí bioluminiscence vydávat světlo. Pro vědce je velmi překvapivé, že tento hmyz dokáže přeměňovat energii na světlo téměř beze ztrát, až 98 %. Pro srovnání, žárovka spotřebuje jen 3 až 4 % na světlo, ostatní je odpadní teplo.
Jak svítivky vytvářejí magické světlo? V částech těla, které světélkují, se nacházejí buňky obsahující bílkovinu luciferin. Luciferin je jako palivo, které při reakci s kyslíkem vytváří světlo. Kyslík je potřebný pro tuto reakci, ale nachází se iv mitochondriích, drobných elektrárnách v buňkách, které jej spotřebovávají k výrobě energie.
Pokud nervové centrum vyšle signál, uvolní se oxid dusnatý, který má schopnost blokovat spotřebu kyslíku mitochondriami. Uvolněný kyslík se tak stává dostupným pro luciferin a svícení se aktivuje. Tímto způsobem svítivky dokáží světélkování zapínat a vypínat.
Naše světlušky mají žlutozelená světýlka, ale ve světě jsou také druhy s červeným světlem. Jeden druh japonské světlušky dokonce svítí modře.
Podívejte se na světelnou show zachycenou na videu
Galerie ke článku
Text: Martin Kohútek
Foto: isifa/Shutterstock
Video: YouTube/Hugs of life
