Blíží se polovina května a to je ideální období pro výsadbu sazenic teplomilné zeleniny. Můžeme se také pustit do pěstování kukuřice a nezapomínáme ani na ovocné dřeviny.
Vysazujeme zeleninové sazenice
Od poloviny května je ideální doba pro výsadbu předpěstovaných sazenic teplomilné zeleniny. Rostliny, které vysadíme po tomto termínu, už nebudou ohrožovat pozdní jarní mrazy. Je to příležitost k výsadbě mladých předpěstovaných rostlin paprik, rajčat, lilek, ale i okurek, cuket a celeru.
Hřídky, kam silné sazenice umístíme, musíme včas a kvalitně připravit. Nejdůležitější je odplevelení, zkypření a zapracování prosetého kompostu (většinou jde o zeleninu I. tratě). Nezapomeňme, že mezi jednotlivými sazenicemi je třeba nechat dostatek místa. Je to také proto, aby v porostech proudil vzduch a rostliny nebyly ohrožovány chorobami.
Předem si ověříme i požadavky vysázených druhů, například hloubku výsadby. Oproti předchozím rokům můžeme provést malou změnu a při výsadbě využít mykorizní houby.
Pěstujeme kukuřici
Pěstování této plodiny, kterou oceníme v létě, je jednoduché a vhodné i pro začínající zahrádkáře. Kukuřice prosperuje na slunečních a teplých záhonech a v půdách kvalitně zásobených živinami. Půdu obohatíme v rámci přípravy o dostatek kompostu.
Rozhodnout se můžeme pro pěstování cukrových nebo pukancových odrůd. Vyséváme je v květnu, vysadit si však v tomto měsíci můžeme i předpěstované sazenice. Pokračovat ve vysévání můžeme ještě iv červnu.
Semena nevyséváme do dlouhého samostatného řádku, tam by byl porost více ohrožen silným větrem. Vhodnější je výsev 3 až 4 semen do čtverce (hnízda), případně vytváření kukuřičných bloků. Snažme se je v rámci zahrady umístit tak, aby nestínily jiné zelenině. Výběr vhodné odrůdy je dalším předpokladem úspěchu.
Zakládáme jahodoviště
Hlavním obdobím výsadby jahod je konec léta až začátek podzimu, využít však můžeme i jarní výsadby. V tom případě bychom sazenice měli stihnout vysadit do půdy do konce května. Zhruba týden před výsadbou záhon připravíme, překypříme v něm půdu a zapracujeme prosetý kompost.
Sazenice má mít několik zdravých listů a pevné listové srdíčko, důležitý je také kvalitní kořenový bal. Před výsadbou mladé sazenice zalijeme. Dejme si pozor i na hloubku výsadby. Kořenový krček rostliny by měl být asi 1 cm pod povrchem půdy. Vysazujeme do řady ve vzdálenosti 20 – 40 cm.
Sázíme teplomilné ovocné druhy
Nové ovocné stromy a keře si můžeme do zahrady doplnit iv květnu, nyní však upřednostněme kontejnerované sazenice. Nezapomeňme, že většině ovocných dřevin se daří na slunečných místech, dostatek slunce je totiž nejen předpokladem kvalitní úrody, ale také jejího plynulého zrání.
Kromě běžných můžeme vyzkoušet i netradiční ovocné druhy – kustovnici, jostu či brzy rodící zemolez, hlohy, z teplomilnějších fíkovník či ebenovník. Pro výsadbu teplomilných druhů je nyní dokonce nejlepší období.
Nepodceňme zavlažování
Ovocným dřevinám neprospívá v tomto období nedostatek vláhy. Právě se na nich vyvíjejí plody a pokud by jim chybí vláha, část plodů může předčasně opadnout.
Zalévejme méně často, ale intenzivně většími dávkami vody. Vypařování vláhy z půdy omezíme i silnější – asi 15 cm vysokou nástilkou, kterou rozložíme kolem dřevin. Hodí se k tomu i hrubší kompost.
Na co ještě nezapomenout
- Ovocné stromy po odkvětu přihnojíme vhodným typem hnojiva. Přísun živin je potřebný i pro maliny, ostružiny a borůvky.
- Kontrolujeme zdravotní stav ovocných rostlin. V případě problému zasáhneme co nejdříve. Jako první volíme přípravky na ekologické bázi, pokud nepomohou, sáhneme po doporučených chemických postřicích.
- Kolem jahod rozkládáme nástilku ze slámy, chráníme tím dozrávající plody před plísněmi.
- Vysazujeme borůvky. Dařit se jim však bude jen v kyselém, humózním a vzdušném substrátu. Na povrch půdy po výsadbě rozsypeme kůrový mulč.
- Poskytneme pevnou oporu mladým stromečkům, ale například i rybízu a angreštu, které často bývají obsypány velkým množstvím plodů.
Galerie ke článku
Text: Daniel Košťál
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada
