Ptali jsme se odborníka: Všechno, co byste měli vědět, než se pustíte do výsadby ovocných stromů

Kdy se můžeme pustit do sázení ovocných stromků? Jakými zásadami bychom se měli řídit při jejich koupi a výsadbě? Mluvili jsme s dlouholetým odborným prodejcem, který se podělil o své zkušenosti.

Je zde podzim as ním sezóna, jejíž výsledky sice nebudete vidět za pár týdnů, ale možná až za rok. Co je ale důležité, při správné péči si ovoce své snahy budete vychutnávat moc dlouho a nemyslíme to jen jako metaforu.

O výsadbě ovocných stromů jsme si povídali s panem Jakubem Markem, odborným prodejcem na oddělení zelené zahrady ve společnosti Hornbach.

Nejvhodnější termín pro výsadbu ovocných dřevin

V čem se liší podzimní výsadba stromů od té jarní?

Podzim je nejideálnějším obdobím pro výsadbu ovocných dřevin. Je však třeba vybrat si ty nejvhodnější druhy a odrůdy a vysadit je tak, aby jejich růst v následující sezóně byl co nejkvalitnější. Během mého poradenství se mě každoročně mnozí ptají, zda je vhodné vysadit strom na jaře nebo na podzim.

Vždy radím, že rozhodování, zda sázet na podzim nebo až na jaře, by měly každému pěstiteli usnadnit tři základní faktory:

• druh ovocné dřeviny,
• kvalita kořenového balu a
• odolnost dané dřeviny vůči mrazu.

Při výběru musíme zohlednit to, o jaký druh ovocného stromu jde (například jabloň, hruška nebo meruňka). Následuje kvalita kořenového balu – zda ​​má bohatý a zdravý kořenový systém a nakonec musíme vzít v úvahu i to, do jaké míry jsou dané druhy odolné vůči mrazu.

Na podzim je vhodné sázet dřeviny hlouběji a okopcovat je hlavně z důvodu ochrany před mrazy. Naopak, pokud se pěstitel rozhodne sázet ovocné stromy na jaře, ideální je po vysazení vytvořit z půdy kolem kmene takzvanou kruhovou nálevku, která slouží k zachytávání vody za deště nebo při zalévání.

Výběr druhu a odrůd ovocných stromů

Samotné výsadbě předchází výběr druhu i vhodných odrůd ovocných stromů. Jak na to?

Prakticky všechny druhy kontejnerovaných dřevin můžeme vysazovat celoročně.

Po několikaletých zkušenostech se mi osvědčilo vysazovat různé druhy v jednotlivých sezónních měsících. Například v dubnu, kdy je teplota kolem 10 až 12 stupňů, je vhodné vysazovat broskve, nektarinky, v květnu meruňky, mandle, v červnu přicházejí na řadu fíky či hurmikaki. Jsou to druhy, které potřebují dostatečně vyhřátou půdu.

V létě je přestávka a ideální je začít zase až v září či říjnu. Je to ideální část roku pro jabloně, hrušky, višně, švestky, kaštany, různé ořechy a podobně.

Jak si zvolit druh a odrůdy, abychom byli dlouhodobě spokojeni?

Pokud chce mít začínající pěstitel jistotu, že si vybral kvalitní odrůdu ovocného stromku, měl by se nejprve poradit se zkušenými pěstiteli. Informace o vhodných a ověřených odrůdách najde také v různých příručkách, knihách nebo internetových stránkách.

Samoopelivost a cizoopelivost ovocných stromů

Je třeba při výsadbě zohlednit samoopelivost a cizooplivost jednotlivých druhů?

Určitě ano. Třeba mít vždy na paměti, že ovocné stromy mohou být samoopylivé nebo cizoopylivé, aby se náhodou po určité době nestalo, že daný druh nerodí tak, jak má, nebo nerodí vůbec.

Vlastní versus kupované sazenice ovocných stromů

Má smysl zasadit si i vlastnoručně vypěstované stromky? Nebo je lepší jít rovnou do zahradního centra?

Ano, lze si vytvořit i vlastní výpěstky. Ale z časového hlediska je to dost náročné. Samotné semenáče začnou rodit až přibližně po 8 až 10 letech.

Je nutné i roubování a roubování, čímž se zkrátí doba čekání na první úrodu. Samotný proces je pro laika dost náročný a ne vždy se podaří vypěstovat plnohodnotný rodící strom. Proto existují i ​​jednodušší cesty, například si zakoupit hotový zaroubovaný strom. Je to samozřejmě na volbě daného pěstitele.

Může se stát, že kupovaný stromek se neujme?

Je to možné. Již po koupi může pěstitel pochybit, například nesprávnou údržbou, skladováním či zazimováním. Pokud nepostupoval správně, drobné chyby, například nesprávný řez nebo zaroubování, lze u určitých odrůd napravit.

Vhodné stanoviště a správný čas výsadby

Existují zásady, kterými by se novopečení pěstitelé ovocných dřevin měli řídit?

Každý začátečník by si měl pořádně promyslet, kde umístí daný ovocný strom. Zpravidla je vhodné slunečné stanoviště. Konkrétní meruňky, broskve či nektarinky je ideální vysazovat na místo chráněné před větrem, a to z důvodu zamrznutí květin během jarních mrazů.

Kdy je správný čas na výsadbu?

Správný čas na výsadbu je během hlavní sezóny – od března, kdy už pominou mrazy, až do října.

Neuškodí čerstvě zasazenému stromku první přízemní mrazy?

U vhodných druhů pro podzimní výsadbu je vždy třeba ověřit si dostatečnou mrazuvzdornost daného druhu a při samotné výsadbě dbát na dostatečnou hloubku zakopání a okopcování kořenového balu. Pokud jsou dodrženy všechny tyto zásady, stromečkům by neměl uškodit mráz.

Existují také různé hnojivové přípravky pro zkvalitnění přezimování dřevin, které se aplikují formou postřiku na list. Z osvědčených přípravků je to Power OF-K s vysokým obsahem draslíku, který způsobuje vytvrzení samotného lýka a celkové dřevěné části. Tím se zvyšuje také mrazuvzdornost rostliny.

V jakém časovém předstihu je nejlepší koupit stromky?

Obchody a zahradní centra jsou již v podstatě od začátku září plná výpěstků a sazenic ovocných dřevin. Netřeba otálet a vydat se do obchodů co nejdříve. Rostlina má tak větší šanci, že se v zahradě ujme.

Jak se mám starat o stromeček, který jsem si koupil, ale vysadit ho chci až za dva týdny?

Osobně preferuji kontejnerované výpěstky a sazenice, jelikož jsou již plně překořeněné a mají nejkvalitnější stavbu a strukturu kořenového systému. A tedy i nejlepší predispozici, že se ujmou a budou plnohodnotně rodit.

Větší problém mají volnokorenní, protože jsou vyorávané a jejich skladovatelnost není až tak dlouhodobá. Tehdy je ideální je zasadit co nejdříve. Mohou se pár dní skladovat v nádobě s vodou, kde přežijí až do výsadby.

Základní specifika výsadby ovocné dřeviny

Jak velká a hluboká má být jáma?

Ideální rozměry jámy jsou kolem 30 x 30 cm, záleží na druhu a typu půdy. Pokud je půda jílovitější a těžší, je vhodné přimíchávat i substráty s vysokým obsahem humusu, které pomohou stromkům růst.

Potřebuje stromek v procesu výsadby ošetřit?

Je to vhodné, protože se tak ovlivňuje růst iv příští sezóně. Ošetřují se především větve, které se po výsadbě sestříhávají na minimální délku, aby co největší síla šla do kořene – kořen je základ, od něj se odvíjí síla stromu.

Ideální je zkrátit kořenový bal, hlavně u volnokorenních stromků. Zkracuje se především hlavní kořen – stržeň a část bočních. Vlásečnice se nemusí zkracovat. Ještě se zkracují i ​​větvičky. Po jejich zkrácení má stromeček vyšší stabilitu a sílu dávat energii do kořene, aby se vytvořil dostatečně velký kořenový bal.

Je třeba provést řez i nad povrchem?

Ano, je vhodné provádět i výsadbový řez, kterým se zkracuje určitý počet větviček, a následně povýsadbový řez. Ten je vhodný přibližně po týdnu až dvou, pokud zůstanou větvičky nerovné, mohou se znovu zkrátit. Záleží také na počasí a pěstiteli, jak si to zvolí.

Jak zasypat stromek, když ho už máme v jámě, a proč?

Zasypává se především po daný roub, přibližně 4 – 5 cm nad úrovní půdy. Je to z toho důvodu, že kdyby se zasype samotný roub nebo místo, kde je rostlina naroubovaná, mohou nastat různé komplikace. Začnou vyrůstat boční výhonky z daného podnože a to je nežádoucí.

Kdy jsou zapotřebí kolíky a přivazování stromku?

Záleží na vybraném druhu stromku a jeho velikosti. Čím větší stromek, tím větší kolík volíme, ideálně na tři body z dostatečně tlustých kůlů. Tloušťka kolíku by měla být tří- až čtyřnásobek tloušťky daného podnože. Potom se ukotvuje provázky nebo různými lýky – jak si zvolí pěstitel. Já preferuji elastické, které se během růstu nezařezávají do živé struktury kmene.

Je třeba speciálně hnojit čerstvě zasazené stromky?

Ještě u vykopané jámy je vhodné zvolit hnojiva, ideální s nejvyšším obsahem NPK, a to z důvodu rychlejšího a kvalitnějšího ujmutí stromku. Během samotného růstu po výsadbě se může hnojit nejčastěji draselnými hnojivy, aby nastalo i vytvrzení dřeva a stromek lépe přečkal zimu.

Kolik závlahy potřebuje stromek, který jsme vysadili?

Všechno závisí na počasí, kdy po výsadbě v následujících dnech hlásí déšť, tehdy samozřejmě není třeba. Pokud je stále ještě hezky, je vhodné zalévat. Záleží na dané odrůdě a velikosti stromku, 1 krhla = cca 10 litrů vody, což vydrží přibližně na 5 – 6 dní. Při výsadbě je třeba jednou polit a poté nechat stromek aklimatizovat.

Na co ještě nezapomenout při výsadbě

Na co by ještě zahrádkáři při nebo během výsadby ovocných dřevin neměli zapomínat?

Určitě není třeba zapomínat na čistotu nářadí, hlavně nůžek. Při provádění povýsadbového řezu by se mohly zanést různé nečistoty do rány větvičky stromu. Zabráníme tak vzniku různých chorob a patogenů, které mohou poškodit daný strom is trvalejšími následky.

Ránu je vhodné po výsadbovém řezu i zatřít, ideálně balzámem. Samozřejmě není třeba zapomínat na ochranné pomůcky, protože bezpečnost při práci je důležitá a zranění vždy hrozí.

Pane Marko, děkujeme velmi pěkně za to, že jste si našli čas.

Děkuji pěkně za pozvání. Hezký den.