Kopřiva dvoudomá nebo kopřiva. Můžete ji nazvat jakkoli, potrhli vás určitě stejně. V jarním období na tuto rostlinu není třeba zapomínat.
Mnozí se jí v zahradách chceme co nejdříve zbavit, abychom o ni náhodně nezavadili a nezpůsobila nám bolestivé překvapení.
Kopřiva však patří mezi léčivé byliny s protizánětlivými a antirevmatickými vlastnostmi. Pomáhá při chorobách jater, žlučníku a ledvin. Urychluje hojení ran, je užitečná při krvácení hemoroidů, dělohy, při silné menstruaci a vředech.
Jak umíme její přírodní sílu využít pro své zdraví i zahradu?
Rostlina plná vitamínů
Sklizeň jarní kopřivy začíná převážně od začátku dubna. Mladé výhonky jsou plné energie a těch nejcennějších látek. Mezi ně patří vitamíny skupiny A, B a C, železo, hořčík a vápník. Také obsahuje velké množství chlorofylu.
Kopřiva nelahodí každému mlsnému jazýčku. Čaj z kopřivy má svéráznou chuť, ale malé množství této léčivé rostlinky se dá dokonale zamaskovat do jakéhokoli typu jídla. Mladé listy můžete nejprve opařit horkou vodou, čímž ztratí žahavost a nakrájet na menší části.
Ty se pak hodí do salátů, pro přípravu smoothie nebo jako náhrada špenátu do špenátového přívarku. Výborná je také v smaženici.
Sladký kopřivový sirup
Za vyzkoušení také stojí výroba domácího kopřivového sirupu. Postup je podobný jako při výrobě většiny bylinkových sirupů.
Nasbíranou mladou kopřivu, cca 70 ks vrchních částí, necháme odstát ve 2 litrech vody 12 hodin, následně výluh přecedíme, přidáme kilo bílého nebo třtinového cukru a krátce povaříme. Přidáme lžičku kyseliny citrónové nebo citrónovou šťávu ze dvou citrónů a sladký kopřivový sirup je hotový.
Sirup skladujeme v chladničce pouze v malých množstvích, protože lze vyrobit pokaždé čerstvý.
Pradávný lék na revma
Moje babička mi vždy po poprhlení kopřivou říkala, že nebudu mít revma. Nedalo mi to a tak jsem hledala víc informací o tom, jak je to opravdu. Vědecky to prý dokázáno stále není, ale přesto lidé pociťují určitou úlevu od revmatických potíží například po kopřivové koupeli či obkladech.
Samotné poprhlení způsobuje především prokrvení postiženého místa a následné pálení pokožky s malými puchýřky. Ve starém Římě se údajně dokonce kopřivou šlehaly po kolenou, čímž si pomáhaly při bolestech kloubů.
Účinné hnojivo z přírody
Tzv. zelené hnojení je dnes „in“. Vypěstovat si v zahradě bohatou úrodu můžete i díky kopřivovému výluhu. Jeho výrobu zvládne každý.
Nasekanou kopřivu zalijte odstátou, ideálně dešťovou vodou v poměru 1:10 (přibližně 1 kg kopřivy na 10 litrů vody). Tuto směs nechte odstát na slunném místě 15 až 20 dní. Během louhování můžete směs promíchat. Hnojivo je hotovo, jakmile přestane pěnit. Před samotným hnojením je dobré zředit výluh s vodou – přibližně půl litru výluhu na 5 litrů vody.
Takové domácí hnojivo obsahuje velké množství dusíku a je vhodné k hnojení okrasné i zeleninové či ovocné zahrady, ale také pokojových rostlin. Nedoporučuje se s ním však hnojit hrách či fazole, ani cibuli a česnek. Kopřivový výluh vás také dokáže zbavit mšic v užitkové i okrasné zahradě. Stačí je zředěním výluhem postříkat.
Opatrnosti není nikdy dost
Kopřiva dokáže toho opravdu hodně. Je prospěšná pro lidské zdraví, ale také jako účinné bio hnojivo v zahradě. Užívat a používat ji je však třeba opatrně. Čaj z této zelené rostlinky není třeba pít déle než tři týdny a čaj by neměl být moc silný.
Opatrnost by neměla chybět ani při využití v zahradě. Ředění výluhu je nesmírně důležité, neboť nešetrné hnojení dokáže hnojené rostliny doslova spálit.
Galerie ke článku
Text a foto: Zuzana Mišotová
