Pro naše předky bylo vánoční období magické. Spojovalo se s množstvím tradic, zvyků i čar, které svědomitě dodržovaly. Nikdo totiž nechtěl v domě či na polích neštěstí.
Nářadí pro obrábění půdy pod stolem
Hospodáři z Gemera si v minulosti na Štědrý večer po setmění přinášeli do hospodářských domů motyku, rýč a drobné nástroje potřebné k obdělávání půdy. Tyto předměty pokládaly pod stůl, aby tam odpočívaly do třetího rána. Někdy je odtud odnesli až po Novém roce. Takto jim vyjádřili vděk za spoustu práce, díky které měli dostatek úrody.
V Nitranském kraji zvykl hospodyně přinést do domu části pluhu a provaz. Části pluhu se uložily pod stůl a provazem se obvázaly všechny čtyři nohy stolu. Symbolicky se tak všechno živé i mrtvé účastnilo Vánoc a věřilo se, že takto bude hospodovství vždy držet pohromadě. V tomto regionu hospodář o Vánoc obvazoval stromy slámou, aby i ony pocítili štědrost dne dobře zarodili.
Pro dobrou úrodu i dostatek mléka a vajec
V okolí Novohradu dávali na Štědrý večer pod stůl hrnek dnem vzhůru, na který položili za hrst zavázaného sena. Hrnek se senem ponechávali až do skončení svátků. Po svátcích ráno hospodář vynesl seno do stáje a rozdělil ho kravám. Do hrníčku nadojil od každé kousek mléka. Díky tomu měly mít krávy v příštím roce vždy co žrat a měly dávat dostatek mléka.
Pokud měla hospodyně slepice, nesměla během štědrovečerní večeře vstát od stolu, aby ani slepice nevstávaly z nevysedených vajec. Z upečeného pečiva se dávalo i slepicím, aby dobře snášela vejce.
Dostatek pečiva a zdravá voda
Už naši předkové pekli na Vánoce dostatek pečiva. Mělo být předzvěstí bohaté úrody v následujícím roce. Hospodyně často vypékaly až do rána a ruce od těsta si otíraly o ovocné stromy, aby zajistily bohatou úrodu.
Do studny se zvyklo nasypat trošku soli, aby v ní byla zdravá voda po celý rok. V některých domácnostech hospodyně se hospodyně dávaly z každého jídla i dobytku. Celé hospodářství se zametlo novou koštětem ještě před setměním, zametat se však muselo směrem od dveří, jinak by si vymítli majetek.
Ostatní zvyky
Na Oravě se v některých domácnostech dodnes zachovalo svázání nohou stolu řetězem – aby byla rodina stále pohromadě a na stůl se dává zrno, které symbolizuje hojnost, v jiných regionech se stůl posypal mákem, což vyjadřovalo zdraví a prosperitu. Na stole býval ubrus, ze kterého se na jaře sela.
25.prosince se nepracovalo, tento den byl věnován odpočinku. Ráno někdo z rodiny přinesl vodu z potoka, do které se vhodila mince a všichni se v ní umyli. Mělo to přinést zdraví a bohatství. Voda se následně vylila pod stromy a skotu.
Vánoční lidové pranostiky
- Když je na Štědrý den jasno, bude dobrá úroda. Pokud je mlha, bude planá.
- Štědrý den jasný každému je milý, dává Pán Bůh vína, požehná obilí.
- Pokud je během půlnoční mše nebe jasné, bude příští rok dobrá úroda. Pokud je zataženo, bude prázdná stodola.
- Mnohé deště před Vánocemi neškodí tolik oziminám, jako po Vánocích.
- Lepší Vánoce třeskuté, než tekoucí.
- Pokud se na Vánoce voda z nebe lije, starost o úrodu hlavu vám zahřeje.
- Jasné Vánoce – plné stodoly, tmavé Vánoce – prázdné stodoly.
- Pokud na Vánoce visí z okapů rampouchy, bude dobrý rok.
