Přestože slovíčko „stratifikace“ působí jako z vědeckého světa, ve skutečnosti označuje úkon, který používali již naši dědové a jejich předkové. O co jde?
Velmi zjednodušeně řečeno, stratifikací nazýváme uložení roubů, řízků, semen nebo cibulí v chladu. Napodobujeme jí přírodní podmínky, abychom ochránili rostlinný materiál před extrémy počasí. Takto udržíme či dokonce vyvoláme klíčivost, schopnost rašit nebo kvést (v případě cibulovin).
Důležitým momentem je, že po období ochlazení vystavíme zárodky rostlin teplejším poměrem, které vyvolají jejich probuzení. Tento úkon u mnoha druhů významně zvyšuje procento vyklíčených semen.
Dva základní typy stratifikace
Známe 2 základní typy stratifikace: suchou a mokrou.
V případě suché stratifikace, která se obvykle využívá pro specifické druhy, semena uchováváme v chladničce při teplotách kolem 4 °C. Je nutné však zabránit přístupu vlhkosti, která by v případě některých druhů mohla způsobovat předčasné klíčení či hnilobné procesy. Proto tato semena balíme do vzduchotěsných obalů, abychom zamezili jejich vlhnutí, a pravidelně kontrolujeme. Někdy se používá i balení semen do suchého ubrousku.
Naopak mokrá stratifikace představuje uložení semen, roubů či řízků ve vlhkém písku či substrátech s rašelinou a pískem, podle druhu iv rašeliníku. Substráty však udržujeme přiměřeně vlhké. Obvykle je doba tohoto úkonu od 21 do 90 dnů.
Tyto ověřené postupy jsou starší než pokrok lidstva v technice, proto zahradníci původně neměli možnost používat chladničky. Forma mokré stratifikace může vypadat i tak, že máme jednoduše roubky připravené pro jarní roubování v mokrém písku, v zahradních křechtech či sklepech.
Někteří sedláci balí svazky roubů do vlhkého hadru. Toto je vhodné, pokud dané prostory nevykazují výrazné kolísání teplot oběma směry. Výhodou je, že zde můžeme bez problémů umístit i větší objemy materiálu v porovnání s chladničkami. Optimální teploty by měly být v rozsahu 0 – 6 °C a vlhkost prostředí 70 – 80 %.
Rizikem při mokré formě stratifikace je, vzhledem k vyšší vlhkosti, možnost šíření a rozvoje nežádoucí plísně či hniloby.
Pokud je možné, stratifikační médium (písek, substát,…) před použitím sterilizujeme – nejjednodušeji vroucí vodou či párou. Během samotné stratifikace průběžně kontrolujeme stav materiálu – přibližně jednou za 2 týdny. Proto je vhodné zvolit takový materiál, který není náchylný k hnilobě.
Přímo na semena se používá také sterilizace roztokem manganistanu draselného (hypermangan) nebo peroxidem vodíku. Kromě sterilizovatelného písku se často používá také zahradní substrát, případně jeho směs. Poměr písku a substrátu může být 1:1 až 1:3.
Krok za krokem: Jak probíhá stratifikace
1. Sterilizace písku
Písek sterilizujeme zalitím vařící vodou.
2. Uložení semen
Semena naskládáme do vlhkého média.
3. Zasypání semen
Semena zasypeme.
4. Uložení nádoby
Překryjeme nádobu s otvory, abychom zabezpečili výměnu vlhkosti a vzduchu. Takto uložíme do chladničky. Pokud stratifikujeme více druhů, doporučujeme je pečlivě označit.
Proč dělat stratifikaci
Jaký je důvod tohoto úkonu?
V případě stratifikace semen se snažíme imitovat přirozené, ale regulované podmínky v přírodě. Tedy působení zimní periody, kterou mnohé druhy potřebují jako impuls k rozmnožení a klíčení. U některých druhů semen to přímo stimuluje jejich schopnost klíčit. Příroda to zařídila jako ochranu před klíčením v nepříznivé zimě a „načasování“ na začátek následující sezóny, kdy rašící rostlinky neohrožují extrémy počasí. Potom jsou druhy s krátkou životností semen, u kterých můžeme jejich klíčivost prodloužit do jarního období, což je vhodnější pro jejich růst.
U řízků, které se připravují na budoucí roubování a zakořeňování, se kombinují dva efekty. „Rostlinný dílek“ obdrží informaci a impuls, aby se snažil zachovat, respektive rozmnožit po oddělení od mateřské rostliny. Zároveň mu poskytneme podmínky, které jej ochrání před nepříznivými vlivy a dovolí mu rozvinout energii k rozmnožení.
Vhodným obdobím pro odebírání roubů a jejich následnou stratifikaci je prosinec, nejpozději leden. Vroub je nejlepší brát z jižně orientovaných částí korunek. Tento úkon bychom měli provádět při teplotách nad 0 °C, nejpozději do poloviny ledna. (Vrouby můžeme odebírat i v únoru až březnu, avšak tyto již nestratifikujeme, ale přímo použijeme na roubování.)
Vhodné druhy rostlin
Typickou rostlinou s krátkou dobou klíčivosti je koniklec. Vyséváme jej optimálně hned po dozrání semen. Pokud však potřebujeme posunout čas jeho výsevu, je vhodné využít stratifikaci.
Mezi další druhy, které lépe klíčí po tomto úkonu, patří:
- lupina,
- stračonůžky,
- hořce,
- plamínky,
- pivoňka,
- levandule,
- mnohé jehličnany,
- japonské javory.
Stratifikace velmi dobře podporuje klíčivost semen iu asiminy, známé jako paw-paw (na postupových obrázcích). Také je velmi vhodná pro zvýšení klíčivosti semen ovocných dřevin, která jsou určena pro podnože.
