Vyzkoušeli jsme 5 různých způsobů, jak pěstovat brambory. Výsledek nás překvapil!

Porovnali jsme 5 způsobů pěstování brambor z hlediska jejich sklizně a velikosti prostoru. Výsledek byl překvapivý, ale zjistili jsme, že místo pro ně se najde v každé zahradě.

Nedejte na řeči, že pěstovat vlastní brambory nestojí za námahu. Už první hlt čerstvě uvařených, na jazyku se rozpadajících hlíz, ochucených troškou másla a soli jen pár minut po vykopání hovoří v jejich prospěch. Nemusí vám při jejich pěstování jít ani tak o soběstačnost, ale o poznání různých odrůd, chutí i barev, které jsou v nabídce. Doma pěstované brambory budou pravděpodobně i bez chemie a uhlíková stopa jejich dopravy bude nulová.

Bramborové rostliny jsou poměrně velké a jak se zahrady zmenšují, zahrádkáři zkoušejí nové možnosti jejich pěstování. Vyzkoušeli jsme 5 různých způsobů včetně tradičního a porovnali je. Každou z metod jsme posuzovali z hlediska námahy a výnosu. Výsledek byl někdy překvapivý, ale ukázal, že místo pro ně se najde v každé zahradě.

Pěstování v záhonu

Tradičně

Vhodné pro vysokou úrodu

Pěstování brambor vyžadujících kopcování se mezi zahradníky traduje již mnoho generací. Vyžaduje dostatečně velký záhon a zdravou páteř.

Jak na to?

Na začátek vykopeme rýhu hlubokou přibližně 20 cm. Na její dno ukládáme sadbové hlízy, 30 cm od sebe v případě raných odrůd a 45 cm od sebe u ostatních. Zahrneme je půdou. Jakmile se objeví výhonky, je poprvé nakopcujeme pomocí motyky, abychom povzbudili rostliny k tvorbě hlíz. Kopcování později opakujeme.

Tento způsob vyžaduje ze všech zkoušených nejvíce práce. V malých zahradách se nedá příliš uplatnit. Odměna v podobě úrody však stojí za to. Sebrali jsme nejvíc brambor.

Bez kopání

Vhodné pro těžkou půdu

Rýč necháme v kůlně a namísto rývání budeme záhon mulčovat. Do budoucna tak zlepšíme půdní ekosystém. Zahrádkaření bez kopání usnadňuje práci na těžkých půdách.

Jak na to?

Na záhon dáme 10 – 15 cm vrstvu zahradního kompostu, dobře rozleženého a odstátého hnoje nebo zeleného odpadu. Do této vrstvy zahrabeme sadbové brambory ve stejné vzdálenosti jako při tradičním pěstování. Jak rostliny rostou, opakovaně vrstvíme mulč, abychom zabránili dostat se světlu k hlízám, protože by ozelenely a staly se jedovatými.

Sklizeň je u této metody „hračka“. Stačí chytit výhony rostliny a potáhnout. Problémem během sezóny bylo pořídit dostatek mulče ai po opakovaném mulčování jsme našli poměrně dost nazelenalých hlíz.

Záhon „lasagne“

Vhodné pro vytvoření nových zeleninových záhonů

Zpracovat půdu pro zeleninový záhon je poměrně náročné, je třeba ho totiž pořádně překopat a odplevelit. Záhony à la „lasagne“ fungují trochu jako kompostoviště situované přímo na místě nového záhonu, čímž si nový zeleninový záhon připravíme již během jednoho roku.

Jak na to?

1. Travní plochu či louku posekáme a povrch zakryjeme hrubým kartonem, který potlačí vytrvalé plevele. Okraje zatížíme hrubými zahradními sloupky.

2. Na karton vrstvíme dobře rozložený kompost v tloušťce 15 cm.

3. Sadbové brambory uložíme na povrch a zasypeme další vrstvou kompostu.

4. Během růstu přidáváme různé vrstvy organického materiálu, jako je sláma, posečená tráva, kompost – vytváříme „lasagne“ do výšky 30 – 50 cm.

Brambory rostly bujně, tvořily hodně natě a jejich hlízy byly po sklizni krásně čisté, ale nebylo jich mnoho – možná proto, že hodně energie směřovalo do listů. Na tuto metodu je lepší se dívat jako na možnost získání trochy úrody při vytváření nového zeleninového záhonu.

Pěstování v pytlích

Vhodné pro časnou i pozdní sklizeň

Brambory v kompaktních přenosných pytlích lze pěstovat i na balkoně. Tato metoda je výborná pro „obezení“ ročních období. Rostliny pěstujeme od ledna v interiéru, v dubnu je přemístíme ven a sklizeň bude velmi časná.

Jak na to?

Tři sadbové brambory zasadíme do 15 cm vrstvy víceúčelového substrátu v pytli. Jak rostou, zvedáme stěny pytle a zasypáváme dalším substrátem. Nové brambory můžeme sklízet za 10 – 12 týdnů. Naše rostliny rostly dobře, i když vyžadovaly dostatek vody a pravidelné tekuté přihnojování.

Sklizeň však byla opravdu zklamáním, jen hrst brambor na rostlinu. Vybrali jsme je však čisté, bez nemocí a byly chutné.

Vyvýšený box

Vhodné pro pěstování v malých prostorách

Maximalizujte úrodu brambor v malé zahradě tím, že půjdete do výšky a postavíte box na brambory. Na jednom čtvercovém metru pěstujeme 4 rostliny.

Jak na to?

4 hranoly o výšce 1 metr spojíme pomocí šroubů s deskami tak, abychom vytvořili základ boxu. Přidáme druhou řadu desek a naplníme směsí ornice a kompostu v poměru 1:1. Sadbové brambory vysadíme do této spodní vrstvy. Jak rostou, přišroubujeme další řadu desek a přidáme směs ornice a kompostu.

1. Box začneme stavět tak, že ke 4 hranolům o výšce 1 metr přišroubujeme řadu 1 metr dlouhých desek.

2. Základ boxu postavíme na místo a pokračujeme ve šroubování desek ze všech stran.

3. Jak roste bramborová nať, přišroubujeme další řadu desek a přidáme čerstvou vrstvu půdy s kompostem.

Sklizeň probíhá jednoduše odšroubováním desek. Rostliny rostly dobře a box zajistil kompaktní růst. Sklizeň byla lehká a sbírali jsme přiměřenou úrodu čistých hlíz bez poškození.

Náš výběr odrůd brambor

• ‚Anuschka‚: velmi raná salátová odrůda s pěknou žlutou slupkou a mělkými očky. Má výbornou chuť. Varný typ AB.
• ‚Cibared‘: poloraná až raná odrůda s tmavě červenou slupkou a červenou strakatou dužninou. Hlízy jsou oválné, velké, očka jsou středně hluboká. Varný typ B.
• ‚Agria‘: středně raná odrůda s velkými oválnými hlízami. Dužina je tmavě žlutá. Velice dobře skladovatelná. Varný typ B – BC.
• ‚Ditta‘: poloraná až polopozdní salátová odrůda s oválnými hlízami vhodnými i pro dlouhodobé skladování. Má vynikající máslovou chuť. Varný typ AB – B.
• ‚Jelly‘: středně pozdní odrůda se žlutými a velmi chutnými hlízami. Na povrchu jsou mělká očka. Varný typ B.

Galerie ke článku

Text: Sally Nex
Foto: Jason Ingram/Gardener´s World
Zdroj: časopis Zahrada