Ani v letních měsících nepolevujeme v péči o zahradu. Kvetoucím rostlinám dopřejeme dostatek živin, doplňujeme volné záhony a nezapomínáme na ovocné dřeviny.
Pečujeme o rozkvetlou zahradu
Začátek léta využijme k výsadbě nových trvalek, které jsou okrasné květem nebo listy, a také růží s kořenovým balem. Vyberme si k tomu dny, kdy je zataženo nebo dny, kdy jsou po plánované výsadbě avizované srážky.
Nezapomínejme ani na trvalky, které jsme si vysadili na jaře a průběžně je zavlažujeme. Vláhu dopřejme i vysazeným letničkám, dřevinám, travám a dalším rostlinám. Vyšším druhům okrasných rostlin, například okrasným slunečnicím, krasulkám či jiřinám, dopřejme pevné opory, aby se během letní bouře nezlomily.
Letničkám, ať už na záhonech nebo v květináčích, průběžně odstraňujme odkvetlé květiny a snažme se je i pravidelně přihnojovat. Podpoříme tím tvorbu květin. Pěstujeme-li visterii, nezapomeňme na její letní řez. Následující jaro se nám tato popínavka odmění pěknými květinami.
Pečujeme hortenzie
Už od začátku léta jim zabezpečujme dostatek vláhy. Ulahodí jim hlavně dešťová nebo studniční odstátá voda. Hortenzie se osvědčuje zavlažovat méně často, ale vydatněji. Na zavlažování myslíme hlavně u nově vysazených jedinců. Zavlažujeme přímo ke kořenům, ne na listy či květenství, ideální ráno.
Hortenzie jsou náročné i na přísun živin. Pokud jsme je nehnojili na jaře, dávku hnojiva jim poskytneme začátkem léta. K jednotlivým keřům se vyplatí rozhodit i kompost, ocení také nástilku z jemně dřevěné kůry. I tu, stejně jako hnojivo, můžeme doplnit i během léta, ideálně alespoň ve výšce 5 cm.
Upravujeme dřeviny
Na začátku léta si najdeme čas také na úpravu a ošetření okrasných dřevin. Kromě nezbytného řezu živých plotů z opadavých listnáčů myslíme také na tvarování jedinců, které pěstujeme v určitých formách. Řežeme vždy jen ve dnech, kdy je zataženo. Po řezu ošetřené dřeviny důkladně zavlažíme, vhodné je i přihnojení.
- Šeřík zazáří na jaře, když kvete, v létě zase zapůsobí hustým olistěním. Začátkem léta nezapomeneme z keřů vystříhat zbytky suchých květenství.
- Keře kvetoucí na jaře je vhodné každoročně po odkvětu upravit řezem. Ideální je k tomu červen nebo začátek července. Každý druh má na řez jiné požadavky.
- Stromečky s kulovitou korunkou, které jsme si vypěstovali z opadavých listnáčů, nebo jsme je tvarované koupili, vyžadují zkrácení nejdelších výhonků.
Šetříme peníze
Pomocí polovyzrálých řízků, tedy takových, které již nejsou úplně měkké, ale zatím ještě nejsou tvrdší, si v červenci můžeme rozmnožit budleji, hortenzie, pajasmín, zlatovku či vejgelu. Tímto způsobem získáme nové rostliny prakticky zadarmo.
Sklízíme česnek
Když začnou žloutnout spodní listy a nadzemní část česneku z podzimní výsadby poléhat, je třeba cibule česneku vyjmout z půdy. Snažme se vystihnout správný čas, protože přezrálé česnekové cibule jsou méně kvalitní a hůře se skladují.
Nejdříve jednotlivé rostliny opatrně podryjeme a hned poté je vyjmeme z půdy. Zeminu z povrchu cibulí odstraňujeme ručně, česnekové cibule jsou náchylnější k poškození. Vybírání si naplánujeme na slunečné dny, sklizený česnek necháme asi tři dny ležet nařídce rozložený na záhonu.
Využijeme volné záhony
Začátek července využijme k výsevu další várky keříčkové fazole. Kromě ní si můžeme vysít i listové a ledové saláty, červenou řepu, mrkev na podzimní sklizeň a také osivo čínského nebo pekingského zelí. U těchto dvou košťálovin však upřednostněme výsevní termín ve druhé polovině července.
Začátkem července můžeme ještě vysadit i předpěstované sazenice košťálovin, především pozdního květáku, kapusty nebo zelí. Nezapomeňme si také rozsadit mladé rostliny zimního póru.
Na volných záhonech si založme i porost druhé várky brambor, úrodu budeme mít k dispozici na podzim. Poslouží k tomu prázdné záhony po sklizni rané zeleniny.
Podpoříme kvalitu vypěstované zeleniny
Pomohou nám některé menší, ale užitečné zásahy. Kromě zavlažování, přihnojování a kontroly výskytu chorob a škůdců je to například přihrnování a odhrnování zeminy. Platí to například pro pórek s delší bílou částí. Dosáhnout se nám ji podaří tehdy, budeme-li k rostlinám průběžně nahrnovat zeminu. Podobně přihrnujeme půdu ik rostlinám keříčkových fazolí.
Zatímco k rostlinám póru či fazole zeminu přihrnujeme, od bulev celeru ji naopak odhrnujeme. Z rostlin celeru průběžně také odstraňujeme suché nebo nemocné listy, zelené ponecháme. Půdu kolem rostlin kypříme a dbáme na pravidelnost letní doplňkové závlahy a přihnojování hnojivem na zeleninu s obsahem mikroelementů.
Prosvětlíme maliny
Po první úrodě odstraňme z malinového porostu všechny výhonky, ze kterých jsme obrali plody, a zároveň i ty nejslabší. Rostliny hned nato přihnojme kvalitním hnojivem na bobulové ovoce. Při opakovaně rodících malinách dávka živin podpoří další úrodu, u ostatních odrůd zase tu příští.
Maliny průběžně zavlažujme, půdu zakryjeme hrubší nástilkou z kompostu. Díky této vrstvě zůstane v půdě déle vláha a plevel nebude mít šanci se rozrůstat. Vyrostlý plevel likvidujeme z maliniště vždy jen ručně. Rostliny neokopáváme, protože mají mělký kořenový systém a mohli bychom jej snadno poškodit.
Stříháme rybíz
Po sklizni si najdeme čas a dopřejme rybízovým keřům oživující zásah. Tyto ovocné rostliny rodí nejvíce na dvou až tříletých výhoncích. Ty nejstarší proto vždy po sklizni plodů odstraňme a nejlépe co nejblíže půdě.
Keřík se tímto zásahem provzdušní a zároveň tím uvolníme místo pro nové výhonky. Z nich nechme vždy jen tři až čtyři nejsilnější. Ošetřené rybízové keře vydatně zavlažme a přihnojme hnojivem pro bobulové ovoce. Průběžně během sezóny kolem keřů kypříme půdu.
Podepřeme stromy
Ovocné stromy, které jsou obsypány dozrávajícími plody, musíme včas kvalitně podepřít. Ideální, dokud jsou plody ještě malé. Jinak hrozí, že se během větrnějších dnů nebo silnější letní bouře větve s plody zlomí. Navíc, při silnějším větru se mohou plody navzájem pootloukat a poškodit.
Náchylné ke zlomení bývají zejména stromy ringlot, švestek, broskví, hrušek, ale i višní. Použít můžeme dlouhé a pevné hole s vidlicí v horní části ve tvaru písmene V. Nebo využijeme pevné a širší dřevěné latě, přičemž do horní části zatlučeme dva hřebíky do tvaru písmene V (případně tento tvar vypilujeme) a dolní část zašpičatíme, aby se snadno zapíchla do půdy.
Na co ještě nezapomenout
- Zavlažujeme ovocné stromy a keře, které jsou obsypány plody. K nejnáročnějším druhům na vláhu patří broskve.
- Odstraníme velmi slabé výhonky ostružin a ty nejpevnější vyvázat k opoře. Boční výhonky zkracujeme asi na tři listy.
- Výhonky aktinidie (kiwi) zkrátíme za pátým listem od posledního plodu. Zahušťující výhony odstranit na větevní kroužek.
- Začátkem července přihnojíme ovocné stromy. Hnojivo zapracujme do půdy přibližně po obvodu koruny, tedy ne těsně ke kmeni.
Galerie ke článku
Text: Daniel Košťál
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada
