Zdravá půda je pokladem každé zahrady. Jak ovlivnit její kvalitu omezením plastů a kompostováním?

Jen se zdravou a kvalitní půdou se dočkáte té nejlepší úrody. A každý může svou částí přispět k její ochraně. Současným trendem je minimalizování množství odpadu a zejména omezení plastů, které se považují za jednoho z největších původců znečištění.

Omezte použití plastů

Plasty jsou všude kolem nás. Používáme je ve velkém nejen v domácnosti, ale také v zahradě. Snížení jejich množství by tedy mohl být první důležitý krok k ekologicky šetrnému hospodaření. Nejde přitom jen o plasty obecně, životní prostředí neskutečně zatěžuje i jejich výroba, která je náročná na spotřebu fosilních paliv.

Dokonce i vytříděné plasty se musí několikrát převážet, což opět znamená spotřebu paliv. Problém je iv následné recyklaci, která v případě plastů nepředstavuje zrovna stoprocentní řešení. Většina z nich lze totiž recyklovat pouze jednou, maximálně dvakrát. Proto zvažte, jak tento materiál co nejvíce omezit, časem zjistíte, že to jde poměrně dobře.

Pozor si dávejte také na skryté plasty, tedy materiály, které se na první pohled vůbec netváří jako plast. Řeč je například o úpravě povrchu pletiva či dalších běžně používaných prvků. Jelikož plasty představují velmi náročnou komoditu, se kterou si pro jejich množství nevíme rady, velkým tématem je snaha o jejich postupné nahrazení. Dobrou a ekologicky šetrnou alternativou je například bambus, dřevo, kámen nebo sláma.

TOP TIP

Všech plastů se zbavovat nemusíte, ponechte si to nejnutnější. Například sadbovače, krhly na zalévání nebo kvalitní květináče, o které pečujte a snažte se je udržet v dobrém stavu. Nevýhodou plastu je jeho rychlá degradace, obzvláště v některých podmínkách. Velkým nepřítelem je například sluneční záření, proto plastové pomůcky uchovávejte mimo dosah slunce.

Kompostujte více a lépe

Kompost je to nejkvalitnější hnojivo bohaté na organickou hmotu, které si navíc vyrobíte naprosto sami a bez jakéhokoli využití paliv. O rozklad organické hmoty se totiž za vás postará armáda půdních bakterií, měkkýšů, stonožek, červů, hub i žížal. Výsledek nahradí jakékoli synteticky vyráběné hnojivo.

Výroba kompostu svépomocí je důležitá iz toho důvodu, že nevyžaduje žádné ujeté kilometry, bez kterých se neobejde svoz zahradního odpadu do kompostárny. Tento materiál má ještě jednu velkou výhodu, můžete jím totiž záhony mulčovat.

Do lehkých půd není nutné kompost zaorávat, protože jej do půdy postupně zapraví půdní živočichové. Do určité míry ho zapravíte i vy sami například při pletí nebo kypření. U těžších jílovitých půd ho stačí jen lehce zapracovat pomocí rýčovacích videl.

3 tipy, jak kompostovat

1. Kompost lze výborně využít jako mulčovací materiál. Stačí jej v tenké vrstvě rozprostřít po povrchu zeleninového záhonu. Půdu obohatí o živiny i organické látky, navíc ji chrání před vysycháním nebo erozí. Namísto kompostu můžete použít i dřevní štěpku, listí nebo slámu.
2. Velmi dobrým materiálem pro kompostování i mulčování je také jemně posečená tráva, tu však na záhony pokládejte jen v tenké vrstvě, aby nezahnívala. Po každém sečení tuto vrstvu můžete stále doplňovat, jelikož ta předchozí se postupně stihne rozložit.
3. Ve velké zahradě se může stát, že si s vlastním kompostem nevystačíte. Více kompostu si však můžete vyrobit také tím, že budete kompostovat více materiálů, než jste zvyklí. Do kompostu mezi zeminu a organickou hmotu můžete přidat například i krabicový karton bez lepenky. Rovněž mohou například podestýlkou ​​od králíků nebo jiných zvířat přispívat i sousedé.

Vyhýbejte se syntetickým chemikáliím

Už dávno bylo prokázáno, že jen malá část z aplikovaných synteticky vyráběných postřiků určených k hubení chorob a škůdců na pěstovaných rostlinách je skutečně využita. Většina se splaví s vodou do půdy i do vodních toků, které tak kontaminuje.

Když se to dá, upřednostněte k přírodě šetrné prostředky. Ty potlačují šíření nezvaných hostů a neničí ostatní organismy, které mohou být užitečné. Pozitivní zprávou je, že takových přípravků na trhu stále přibývá, takže je z čeho vybírat.

5 tipů, jak bojovat proti škůdcům přírodními prostředky

1. Pěstujte rostliny v druhově bohaté polykultuře. Tento způsob pěstování různých rostlin vedle sebe komplikuje škůdcům likvidaci celé výsadby, což je v případě velkoplošné monokultury naprosto nemožné.
2. U odolných odrůd se nemusíte obávat, že přijdete o celou úrodu. Například divoké odrůdy rajčat vám plíseň bramborová jen tak nezničí.
3. Proti škůdcům můžete bojovat také ekologicky šetrným způsobem. Spolehlivými pomocníky jsou přirození predátoři, kterým se vyplatí v zahradě nabídnout dostatek potravy i vhodné úkryty. Například proti mšicím zasáhnou berušky sedmibodkové. Mnoho škodlivých housenek i dalšího hmyzu výrazně redukují ptáky, proto jim nabídněte hnízdící budky v korunách stromů. S hlemýždi zatočí užitečné ropuchy nebo ježci.
4. Škůdcům vytvářejte různé přirozené bariéry. Například proti žravým housenkám i mnoha dalším škůdcům můžete výsadbu zeleniny chránit bílou netkanou textilií.
5. Základem ochrany proti škůdcům je častá kontrola. Právě při ní můžete škůdce včas odhalit, takže tyto jedince zvládnete včas zlikvidovat i bez postřiku.

Zušlechťování půdy

Kvalitní a zdravá půda je pokladem každé zahrady. Ona sama je však útočištěm pro množství mikroorganismů i půdních živočichů, které se živí organickou hmotou v ní obsaženou. Právě díky těmto obyvatelům se zbytky rostlin i živočišných těl rozkládají na živiny, které jsou přijatelné pro kořeny.

V jediné čajové lžičce plné zahradní půdy se nachází více půdních bakterií, než je lidí na planetě Zemi.

Některé živočichy se půdními složkami sice neživí, ale v půdě přečkávají ve formě larev nebo v ní přezimují. Celý tento půdní koloběh je nutno udržet v chodu, jen se zdravou půdou se totiž dočkáte té nejlepší úrody.

2 tipy, jak na zdravou půdu

1. Na lehké písečné půdě můžete zkusit zahradničit bez rývání. Na povrch dosud obdělávané půdy stačí rozprostřít jeden až dva centimetry vyzrálého kompostu, o jeho zapracování se postarají půdní živočichové.
2. Plevel zlikvidujte již na začátku, malé rostliny lze snadno vytáhnout například při kypření půdy. Vyrostlý plevel se nejen špatně pleje, ale často při jeho odstranění poškodíte i okolní zeleninu.

Šetřete zdroje

Zahradnictví může být ekologicky šetrné, ale pokud údržbu o svoji zahradu vezmete za špatný konec, může se stát zdrojem odpadu. Pokud je to možné, snažte se nářadí a všechny potřebné věci používat co nejdéle.

Kvalitní nářadí lze opakovaně opravovat, některé si navíc můžete pořídit z druhé ruky, takže mu dáte novou šanci.

Namísto kupování nových rostlin pěstujte alespoň část z nich z uschovaných semen, případně nové sazenice získejte pomocí odřezků nebo dělením matečných rostlin.

Při koupi je lepší vyhnout se nářadí, které je sice levné, ale funguje jen krátkodobě a není opravitelné, takže po krátkém používání skončí na skládce.

4 tipy, jak ušetřit

1. Když se dá, najděte si dodavatele rostlin i zahradnického nářadí v blízkém okolí. Nejenže prodejce podpoříte, ale zároveň si zajistíte stálý zdroj všeho, co pro zahradu potřebujete. V okolí se jistě nachází také školka okrasných či ovocných rostlin i pěstitelé zeleninových sazenic.
2. Životní prostředí šetří i to, že si začnete uchovávat vlastní semínka z odrůd zeleniny, která neprošla náročným šlechtěním. Počítá se i pěstování vlastních zeleninových sazenic, odpadne tak potřeba náročné přepravy i spotřeba rašeliny i plastů, bez kterých se konvenční pěstování sazenic neobejde.
3. Šetřete s jídlem! Veškerou vypěstovanou zeleninu lze smysluplně uchovat na zimu. Cibuli i česnek lze dlouhodobě skladovat v suché a chladné místnosti. Dlouhodobě uskladníte také brambory, zimní odrůdy jablek i hrušek a některé druhy dýní. Krátkodobě skladovatelnou zeleninu zavařte, fermentujte nebo z ní vyrobte skvělé zeleninové omáčky. Ovoce zavařte, sušte, vyrobte džemy.
4. Když je ve vaší blízkosti zahrádkář, soused, kolega, vyměňujte si přebytky. Podobně v mnoha komunitách funguje i výměna semínek. Velkou šanci na výměnu najdete také ve skupinách pěstitelů na sociálních sítích.