Co vysadit k růžím? Martin Čurda má několik dobrých tipů

Manželka si vysadila voňavé růžové keře k terase a zasadila k nim levandule, ale máme místo i na jiné trvalky. Ktoré můžeme sázet k růžím?

Aniž bych věděl, kolik místa přesně máte volného, můžu jen jmenovat druhy, které se masivně nerozrůstají a vyžadují stejné podmínky pro pěstování jako růže. Pravda je, že vyšší keře ani nejsou k růžím příliš žádoucí, protože vytvářejí stín, který růže rády nemají. Když tak jen do pozadí, což je však zřejmě ve vašem případě bezpředmětné, jelikož vzpomínáte záhon u terase.

Pravda je také to, že růže potřebují společnost. Nevyhovuje jim totiž obnažená půda a vhodné partnery proto rády přivítají.

Trvalky a keře musí splňovat dva atributy

Existuje velká skupina trvalek a polodřevitých keřů, které se spolu s růžemi vysazují a které splňují dva důležité atributy – nevyrostou vyšší než růže (ideální je, pokrývají-li půdu pod nimi) a daří se jim v propustné půdě na slunném stanovišti.

Běžně do podrostu k růžím vysazujeme levanduli úzkolistou (Lavandula angustifolia), doušku mateřinu (Thymus serpyllum), kocourník zahradní (Nepeta faassenii) nebo šalvěj hájní (Salvia nemorosa). Zejména poslední dva jmenované druhy se výborně hodí k čajohybridům v barvách od jemné broskvové až po sytě oranžovou.

Pokud je pod růžemi světlý stín, vhodným partnerem je i kontryhel měkká (Alchemilla mollis) nebo zběhovec plíživý (Ajuga reptans ‚Atropurpurea‘). Ten na jaře kvete modrofialovými až modrými květenstvími ai po odkvětu je během celé sezóny krásný svými bronzovými listy.

Lze použít i vyšší trvalky, jako je stračonůžka (Delphinium) či přilbice (Aconitum), ale vhodné jsou zejména trvalky, které kvetou dříve než růže a zároveň vytvářejí jakýsi „zápoj“ či pokryv půdy. Mám na mysli druhy jako flox šídlolistý (Phlox subulata), arábku alpinskou (Arabis alpina), kosatec nízký (Iris pumila) či mléčník (Euphorbia polychroma).

Jarní cibuloviny

Samozřejmě, růže lze kombinovat is trvalkami, které kvetou později, ale ty dříve kvetoucí mají velkou výhodu. Kvetou ještě předtím, než naplno rozvinou své květiny růže. Proto je velmi dobré k růžím vysadit jarní cibuloviny, například tulipány. Ty zatahují právě v období, kdy už růže vzkvétají. Když přijde čas, cibulky tulipánů z půdy vyjmeme a štafetu pestrého kvetení přeberou růže.

Letničky

Velmi pěkné jsou v podrostu růží i letničky. Co se týče nároků na půdu, vláhu i slunce, s růžemi se naplno shodnou, a přitom jim vůbec nekonkurují. Vyzkoušejte alespoň jednu sezónu vysít pod růžové keře lobulárii přímořskou (Lobularia maritima). Výhodou letniček je, že vedle toho, jak je každý rok obměňujete, můžete vyzkoušet vždy jiný druh.

Před příchodem mrazů letničky vždy odstraňte a půdu kolem růží můžete nakypřit a na zimu nakopcovat k bázi keřů, jsou-li růžové keře mladé nebo žijete v oblasti, kde je zimní ochrana nezbytná. Na jaře zase ještě před výsevem letniček můžete do půdy zapracovat vyzrálý kompost či pomalu působící organické hnojivo.

Je jasné, že letničky přinášejí každou sezónu práci „navíc“ a mnohem pohodlnější by bylo mít v podrostu růží trvalky, které jen jednou ročně – v předjaří – seříznete a jednou pohnojíte.

Netradiční tip: jednoletá zelenina

Pokud vyzkoušíte jednoleté kultury a přesvědčí vás, protože nabízejí za pracnost bohatou variabilitu, mám pro vás ještě jeden poněkud netradiční tip: vyzkoušejte i jednoletou zeleninu.

Již tradičně růžím vyhovují jako partneři na záhonu všechny druhy z rodu česnek – a to nejen okrasné česneky, ale také česnek kuchyňský či kuchyňská cibule. Růže dokonce chrání a vůbec jim nekonkurují.

Obyčejná cibule prý dokonce pomůže starším keřům růží k intenzivnějšímu zbarvení květů. Tato lidová zkušenost se traduje již dlouho, a přestože není prokázána, hovoří o tom, že tyto druhy, i když nepomáhají, růžím určitě nijak neškodí.

Zajímavou alternativou jsou také zeleniny s rychlým vegetačním cyklem, například obyčejný salát či špenát, které můžete sít i třikrát do roka (první výsev přímo pod růže můžete dělat již v březnu). Kromě toho, že získáte čerstvou zeleninu, kterou máte doslova po ruce, protože jde o záhon u terasy, listové druhy zelenin svým obsahem saponinů zajistí růžím zdravý růst.

Růže nesnášejí zimostráz

A nakonec, ani estetika vám neřekne „ne“. Růže se svěže zeleným podrostem během celé sezóny alespoň krásněji vyniknou. Naopak jsou druhy, které růže u sebe moc nemusí. Například zimostráz (Buxus) – ačkoli se nám líbí jako partner růží, ty ho ve své blízkosti jen těžko snášejí.

Kromě toho, že jeho hustý a roztahující se kořenový bal růžím vadí, mají obě rostliny rozdílné nároky na chemickou reakci půdního roztoku. Zatímco růže mají v oblibě mírně kyselé pH, zimostráz se nejvíce daří v půdě s neutrálním až mírně zásaditým pH půdy.

Padlí na růžích

A na závěr poslední rada, či spíše zdůraznění, které přináší realita posledních let. Mimořádně často jsme v zahradách přicházeli do styku s padlím na listech růží.

Ne vždy se tomu dá zabránit a výskyt tohoto onemocnění má na svědomí několik faktorů, jakými jsou počasí, odrůda, stanoviště, stáří rostliny… Ale pokud se dá, riziko výskytu snížíme i tím, že v období sucha růže nepoléváme shora přímo na listy, ale zespodu ke kořenům – jako rajčata.