V posledních letech se k nám dostávají také rostliny, které byly dříve v našich končinách neznámé a zejména nesehnatelné. Některé nám zpřístupňují pěstitelé sami, kteří je přinášejí ze svých cest, jiné nám nabízejí zahradní firmy, pro které je takové objevování a zajišťování rostlin náplní práce.
Negustiózní název, ale chutné stopky
Takovou málo známou rostlinou, která se u nás ještě neudomácnila, je dužistopka sladká (Hovení dulcis). Občas se prezentuje i pod označením „japonský rozinkový strom“. Tento opadavý strom je zajímavý také tím, že jeho hlavní „atrakcí“ jsou dužnaté stopky, na kterých tvoří květiny a později i plody. Plody nejsou velké, v našich podmínkách obvykle nedozrávají. Zhrublé stopky chutnají jako sušená rozinky, gurmáni objeví i jemné tóny hrušky. Používají se v čerstvém stavu, ale také sušené, případně se z nich vyrábí sirup či víno.
Jak pěstovat dužistopku
K jejímu pěstování jsou vhodné slunečné polohy v jižnějších oblastech naší země. Má ráda nepromokřenou půdu, na kterou jinak není příliš náročná, nemá ráda jen jílovité složení. Uvádí se mrazuvzdornost do -25 °C (obvykle to platí pro starší a větší otužené rostliny). Mladé rostliny mohou při silnějších mrazech omrzat, avšak velmi rychle regenerují.
Hovení v našich podmínkách dorůstá výšky 3 – 10 metrů, obvykle se ustálí na cca 4 – 6 metrech. V domovské Asii je z ní obr, dosahuje tam neuvěřitelných 10 – 30 metrů. Kvete začátkem léta oboupohlavnými květy krémové až zelenkavé barvy. Plodit začíná v 7. až 10. roce, v závislosti na pěstitelských podmínkách. Množí se semeny.
V Asii se hovění považuje za širokospektrální léčivou rostlinu, pro tyto účely se využívá kůra a listy. Používá se při léčbě potíží s játry a v boji s parazitickými infekcemi. Kromě toho stabilizuje hladinu cukru v krvi a prokazatelně zmírňuje stav opilosti po požití alkoholu.
Podívejte se, jak vypadá kvetoucí strom dužistopky
Galerie ke článku
Text: Martin Kohútek
Foto: isifa/Shutterstock
Video: YouTube
