V květnu vyséváme i sázíme teplomilné druhy přímo ven na záhon. V tomto období jim může nejvíce uškodit sucho.
Saláty a ředkvičky postupně sklízíme a na jejich místo můžeme vysazovat papriky, rajčata, okurky, dýně nebo vysévat okurky, fazole, kukuřici a široké spektrum dýňovitých druhů a odrůd.
Pokračujeme i ve výsevech pozdních odrůd košťálovin. Co se týče salátů, vysazujeme sazenice ledových a římských salátů a vyséváme odrůdy určené k letnímu pěstování. Není jich mnoho, ale jsou typické tím, že při vyšších teplotách nevybíhají do květu.
Okurka setá (Cucumis sativus)
Při výběru odrůd okurek si ujasníme, jaké chceme pěstovat. Salátové polní, hadovky nebo nakládačky? U salátovek i nakládaček existují odrůdy pro pěstování venku, pod „sklem“ a univerzální.
Hadovky pěstujeme pouze ve skleníku nebo ve fóliovníku. Do skleníku a foliovníku jsou také vhodnější tzv. brýle. partenokarpické odrůdy, které vytvářejí plody bez opylení. Délka vegetačního období je 60 až 70 dní. Okurky hodně trpí na houbová onemocnění, upřednostníme odrůdy proti nim odolné.
Okurku pěstujeme v I. trati
Osivo začíná klíčit při 12 až 13 °C. Plody nasazuje nejlépe při optimální noční teplotě nad 15 °C, při poklesu pod 10 °C přestane. Při teplotách pod 10 °C rostlina zpomaluje růst a žloutnou její listy.
Pěstujeme ji v I. trati na slunném místě chráněném před větrem. Vhodné jsou topné, hlinitopísčité až hlinité půdy, propustné as vysokým obsahem živin. Vyžaduje intenzivní závlahu, nejlépe podmokem.
Dělat sazenice, nebo vysévat přímo do půdy?
Semena jsou plochá, podlouhlá, žlutobílá. Osivo mořené fungicidy je barevné – růžové, šedé i modré. Naklíčené nebo nenaklíčené osivo vyséváme koncem dubna a během května do hloubky cca 3 cm a sponu 100 – 120 x 30 – 60 cm. S výsevem můžeme v nižších polohách pokračovat do začátku června. Pokud jsme vyseli hustěji, můžeme je rozsadit nebo pouze vyjednotit a pokračovat v pěstování.
V nabídce zahradnictví jsou i sazenice okurek, nejlépe se 2 – 3 pravými listy, případně si je můžeme předpěstovat doma. Sazenice jsou velmi křehké a alespoň několik dní před výsadbou je otužujeme. Termín výsadby na vnější záhon závisí na průběhu počasí, obvykle je to koncem dubna až ve druhé polovině května. Vysazujeme je do dobře politých jamek. Doporučený spon při plošném pěstování na půdě je 100 – 120 x 50 – 60 cm, při vertikálním (na opoře) 100 – 120 x 30 cm.
Fazole (Phaseolus vulgaris)
Fazole obecná se dělí na convarietu vulgaris (popínavá) a convarietu nanus (kříčková). Chceme-li pěstovat fazole přednostně pro křupavé lusky, které jsou jedlé jen po tepelné úpravě, vybereme odrůdy vysloveně pro tento způsob konzumace určené.
Lusky mají jemnou konzistenci a většinou jsou bez tuhých vláken, která se jinak těsně před zpracováním ručně odstraňují. Jemnosti lusku pomáhá i pravidelný sběr zhruba každý čtvrtý den. Suché lusky s dozrálými semeny sklízíme postupně, jak koncem léta dozrávají.
Kde pěstovat fazole?
Fazole patří k teplomilným druhům, klíčí při teplotě půdy 8 až 10 °C, květiny a lusky tvoří při 18 až 22 °C. Výborně roste na slunném, před větry chráněném stanovišti se středně lehkou půdou. Na předplodiny není náročná, pěstuje se obvykle ve třetí trati.
Na stejném místě se doporučuje pěstovat ji nejdříve po 4 letech. Na jejích kořenech žijí v hlízkách bakterie, které dokážou poutat vzdušný dusík. A dusík je jednou ze základních stavebních látek rostlin. I takto lze vysvětlit vyšší podíl bílkovin v semenech v porovnání s jinou zeleninou.
Před výsevem ji můžeme namočit
Pěstujeme ji přímo ze semen, bez předpěstování sazenic. Klíčení urychlí namočení zrn před setím do vlažné vody na přibližně 12 hodin. Osivo nabobtná, odbourají se inhibitory růstu, které jinak zabraňují klíčení. Po namáčení necháme okapat a vyséváme.
Vzchází za 7 – 10 dní. Během vegetace porost kypříme až do zapojení. Po dosažení výšky 10 cm přihrneme půdu k rostlinám. Kypříme jen do začátku kvetení, pozdější zásah vede k opadávání květin. Závlaha v suchých letech zvyšuje úrodu.
Jak vysévat odrůdy fazolí?
Keříčkové odrůdy vyséváme do hnízd v řádcích 50 cm od sebe, po 3 – 4 semena (přibližně 10 cm od sebe) do hloubky cca 3 cm. Výsevy můžeme opakovat každé 2 týdny za účelem postupné sklizně.
Tyčkové odrůdy dorůstají až 3 metrů. Výhodné je nejprve připravit oporu – buď do řady, nebo ve tvaru užšího indiánského vigvamu, například o průměru cca 1,5 – 2 metry, a poté ke všem tyčkám (vzdáleným od sebe minimálně 50 cm) vysít přibližně 3 semena.
Dýně a cukety
Jedná se o širokou skupinu druhů se spoustou odrůd. U nás je nejčastěji pěstovaným druhem dýně obyčejná – zahradní (Cucurbita pepo), kam patří i cukety, patisony, špagetová a olejná dýně i malé okrasné variety.
Dnes populární hokaido nebo obrovité oranžové dýně vycházejí z druhu dýně velkoplodá (Cucurbita maxima). Takzvaná máslová dýně je zástupcem dýně muškátové (Cucurbita moschata). Jejich pěstování je velmi podobné.
Dýně jsou opravdu teplomilné
Pro dobrý růst a dobrou úrodu vyžadují slunečné a ne větrné stanoviště. Vyhovuje jim denní teplota 16 – 30 °C. Potřebují kyprou, dobře provzdušněnou půdu s vysokým obsahem humusu, stále přiměřeně vlhkou. Pěstují se v I. trati. Půdu je dobré zásobit kompostem alespoň 40 kg/10 m2.
Z přímého výsevu
Přísedy tykví jsou křehké, a tak mnozí pěstitelé upřednostňují jejich pěstování z přímého výsevu. Teplota při klíčení by měla být 20 až 25 °C. Vyséváme je již od začátku května – podle průběhu počasí v tom kterém roce.
Jelikož jsou citlivé na chlad, vzcházející rostliny můžeme na noc zakrývat skleněnými či plastovými lahvemi. Prosady si vypěstujeme „pod sklem“ (v dubnu) nebo si je zakoupíme (v květnu). Ven je vysazujeme, až když pomine riziko mrazů, cca po 15. květnu.
Velké rozestupy
Dýně s výjimkou cuket jsou plazivé rostliny. Tomu odpovídají i poměrně velké rozteče. Semena vyséváme do řádku do mírně vyhloubené misky – do „hnízda“, obvykle 2 až 3 semena asi 5 cm od sebe. U velkoplodých dýní mohou být rozteče až 150 – 200 × 80 – 100 cm.
Cukety, rostoucí keříčkovitě, pěstujeme v roztečích 80 – 100 × 80 cm. Zavlažujeme podmokem, ne na listy. Koření spíše mělko, časté okopávání půdy není vhodné. Výživu zlepšíme, pokud dýňové šlahouny na několika místech zasypeme kompostem. Zakoření a pomáhají živit rostlinu.
Galerie ke článku
Text: Ing. Monika Felixová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada
