Dá se v zahradě něčím nahradit rašelina? Trápí nás, že při těžbě rašeliny se devastuje příroda a je to neekologické. Navíc jsme slyšeli, že i světové zásoby rašeliny jsou, podobně jako zásoby ropy, omezené.
Je tam jistá paralela. Obě zmíněné komodity jsou skutečně ve skupině „neobnovitelných zdrojů“, ačkoli se obě – ale s výrazně odlišnou rychlostí obnovují. Rašelina vzniká při rozkladu mechů, travnatých rostlin a stromů ve vlhkém a močálovém prostředí. Jedná se vlastně o rané stadium tvorby uhlí, které trvá tisíce let.
Rašelina se tedy, jako všechna fosilní paliva, průběžně doplňuje, neboť se tvoří stále. No vzniká rychlostí 1 mm za rok. Ložisko vznikající tisíce let přitom vytěžíme během několika desítek let. Kdysi se rašelina těžila jako palivo či podestýlka pod dobytek a stále je v oblibě, protože má velkou nasákavost a vzdušnost, ale minimální obsah živin.
Jak nahradit rašelinu
V současnosti 9 z 10 kubíků rašeliny spotřebovává zahradní segment – přimíchává se do substrátů nebo je základem v substrátech pro kyselomilné druhy.
Naštěstí drtivá většina druhů rašelinu přímo nevyžaduje a nasákavý a vzdušný substrát můžeme pro ně vyrobit is použitím jiných materiálů. Například s použitím kompostu či dřevní štěpky. Úplně nejlepší je hutná, ale nadýchaná zemitá plsť, která prošla trávicím traktem žížal.
Důležité je i to, že v případě kompostu či dřevní štěpky jde o zhodnocování vlastního zahradního odpadu bez nutnosti plundrovat přírodní zdroje – ať už rašeliniště nebo lesní hrabanku.
Rašelinu lze částečně nahradit i směsí pilin z jehličnatých dřevin, kompostu a doplňkové výživy, která snižuje pH. Nelze to však nahradit v poměru jedna k jedné, proto je dobré při pěstování kyselomilných druhů smíchat piliny alespoň s minimálním objemem rašeliny.
Galerie ke článku
Vaše dotazy pište na poradna@zahrada.sk. Do každého čísla časopisu Zahrada několik z nich vybereme a odpovíme.
Text: Martin Čurda
Foto: iStock
Zdroj: časopis Zahrada